Rostlinolékařský portál

Svůj žír prodělávají brouci na více druzích dřevin, dominantně na borovicích a to především na druhu borovice lesní (Pinus sylvestris), ale také na listnatých druzích, např. druhy rodu dub Quercus spp.), habr (Carpinus spp.) atp. K potravě ponrav v druhém a třetím instaru patří vedle kořenů listnatých a jehličnatých dřevin také kořeny trav, obilnin, pícnin, řepy, brambor apod.

Chrousti jsou statní brouci s hnědými, krátce ochlupenými krovkami, na kterých jsou přítomny bíle skvrnky (tato kresba je silně individuální, ale vždy je přítomná). Hnědá až černá hlava nese vějířovitá tykadla (u samiček je vějířek šestičetný; u samců je sedmičetný vějířek). Konec zadečku je protažen v tzv. pygidium. Velikost dospělců se pohybuje v průměru od 2,8–3,9 cm.
Larvy, tzv. ponravy, dorůstají velikosti 60–80 mm v posledním, tedy III. instaru. Jsou masité, bělavě nažloutlé a obloukovitě zakřivené. Hlava je leskle hnědá s dobře patrnými tykadly a hrudními končetinami. Zadeček je charakteristický s viditelně prospívající tráveninou v jeho středu (barva tráveniny je odvislá od barvy potravy).

Tento druh je snadno zaměnitelný s blízce příbuznými druhy rodu Melolontha. Tyto druhy mají dlátovitě uťaté, nebo knoflíkovitě zduřelé pygidium, dále mají obrovské populace (většina příbuzných druhů tvoří výrazně méně početné populace a také jedinci jsou menších velikostí) a také se u nich, stejně jako na ostatních příbuzných, nevyskytuje charakteristická bílá kresba na krovkách (viz výše).

Brouci ožírají jehlice, popř. listy hostitelských dřevin od okrajů včetně středního žebra nebo nervatury. Při silném výskytu mohou způsobit holožíry. Larvy, tzv. ponravy, mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny a to do stáří 10 (15) let (např. ve školkách, lesních kulturách, zahradních realizacích atp.).

Poškození tohoto druhu je velmi obtížné zaměnit s jinými druhy pro jeho velkou spotřebu potravy a hlavně přítomnost velkého množství přes noc aktivních jedinců. Trofická vazba dominantně na borovice velmi limituje možnost záměny tohoto druhu za jiné druhy chroustů.

Je to druh se tří-čtyřletým vývojem, tedy s rojením v období cca červen – srpen. Následující je období vajíčka a larvy, které zimují několik zim. Poslední rok před rojením zimuje imágo, neboť kukla se vytvoří ještě před „poslední“ zimou. Vývoj je zpravidla tříletý, mimo ČR bývá také pozorován i vývoj čtyřletý.

Je nutné říci, že se jedná o druh legislativně chráněný – zvláště chráněné druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto je jeho výskyt na stromech velmi pozitivní událostí, ale exaktně bráno mohou larvy svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 10–15 let (např. ve školkách, zahradách, lesních kulturách a nárostech). Silný žír dospělců na mladých stromech s dalším fyziologickými problémy může být rizikový z hlediska vitality dřeviny, nebo její plodnosti.

P. Martinek, MENDELU