Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágní druh herbivorního hmyzu, který se specializuje na olše, břízy, lísky a habry. Sledování prokázalo jednoznačnou trofickou preferenci následujících druhů stromů: líska obecná (Corylus avellana), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula ), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a olše šedá (Alnus incana).

Dospělci jsou 4‒5 mm dlouzí a celí černí (s výjimkou hnědého zadečku). Také přední křídla mají v bazální polovině (až po plamku) ztmavlá.
Larvy (tzv. housenice) jsou 1–13 mm dlouhé a v hrudní části těla silně rozšířené. Tělo je zelenavé barvy s tmavozeleně zbarveným prosvítajícím střevem. Hrudní nohy jsou krátké a silné. Na druhém až osmém článku zadečku jsou dobře vyvinuté panožky, pošinky chybějí.

Druhu je velmi podobný sadařsky významné pilatce třešňové (Nematus cerasi), od které N. septentrionalis rozeznáme podle zadních holení, které jsou u N. cerasi vždy celé černé. Larvy jsou velmi podobné drobným slimákům, nic méně jedná se pouze o náhodnou podobnost. Ostatní druhy jsou rodu Nematus (Croesus) jsou také v larválních stádiích jinak zbarveny. Např. housenice N. latipes jsou dominantně černé a žluté barvy.

Housenice pilatky ožírají listy hostitelských dřevin z boční strany až ke střední žilce, kterou však ponechávají neporušenu. Poškozené části listů (příp. i celé listy) poté většinou usychají, kroutí se a předčasně opadávají.

Intenzivní ztráta asimilačního aparátu není specifickou záležitostí pouze tohoto druhu, proto bude žír snadno zaměnitelný s ostatními druhy fytofágů s podobnou trofickou závislostí s tím, že důležité pro přesnou determinaci tohoto druhu bude přítomnost larválních jedinců při příjmu potravy.

Pilatky se v podmínkách střední Evropy nejčastěji líhnou v druhé polovině měsíce května. Velmi brzy po vylíhnutí dochází ke kopulaci a kladní vajíček. Vajíčka jsou kladena na spodní stranu listů, kde se po zhruba 10 dnech líhnou malé housenice. Larvám následný vývoj trvá asi jeden a půl měsíce, přičemž první dvě třetiny času larvy intenzivně přijímají potravu. V nižších nadmořských výškách dospělci obvykle zakládají i druhou generaci, jejíž housenice dorůstají během srpna (příp. začátkem září). Housence druhu p. lísková zimují v kokonech jako tzv. eonymfy.

Na větší poškození až úplné zničení listové plochy reagují hostitelské dřeviny snížením přírůstu a v krajním případě i úhynem. Zásadní je tento druh pro mladší hostitelské dřeviny, kde má ztráta asimilační plochy zásadnější vliv.

P. Martinek, MENDELU