Rostlinolékařský portál
cenangióza borovice
Cenangium ferruginosum (teleom.)
říše: Fungi třída: Leotiomycetes čeleď: Cenangiaceae
Další české názvy: kornice borová
Vědecká synonyma: Cenangium abietis, Peziza abietis
EPPO kód: CENAFE
Hostitelské spektrum
Velmi často borovice lesní (Pinus sylvestris), b. černá (P. nigra), výjimečně další druhy borovice.
Možnost záměny
Velmi podobné symptomy mají patogeny jako
Sphaeropsis sapinea,
Sirococcus strobilinus nebo
Gremmeniella abietina. Spolehlivé odlišení je možné na základě mikroskopické determinace fruktifikujících plodnic a přítomných výtrusů.
Příznaky poškození/napadení
Typické je prosychání jednotlivých větví začínající od terminálních pupenů, pokračující přes jehlice až po celé letorosty a větve. Tento symptom trvá většinou déle jak jednu vegetační sezónu. Počáteční příznaky jsou často velmi špatně pozorovatelné, začínají v korunách dospělých dřevin. Patogena často doprovází další škůdci a také se vyskytuje u dřevin, které trpí deficitem spodní vody. Poškození je nápadné až při poškození větších částí koruny.
Plodnice jsou apothecia, narůstají ve skupinkách pouze na větvičkách, často jsou i na opadlých zbytcích pod stromy, na jehlicích nenarůstají. Apothecia jsou kulovitá, vel. do 3 mm v průměru, tmavě hnědá až černá, někdy i ojíněná. Za vlhka jsou miskovitě otevřená, žlutě až žlutoolivově zbarvená, za sucha uzavřená a tmavá. Obsahují vřecka s 8 askospórami, které jsou oválné, hyalinní, vel. 11–14×5–6 µm. Narůstají už během léta a typický výskyt je zaznamenán hlavně na podzim a přes zimu.
Životní cyklus
Mycelium prorůstá pod kůrou a vlastní fruktifikace probíhá až na mrtvých pletivech dřevin. Apothecia narůstají během dalšího roku na odumřelých větvičkách, sporulují a askospory jsou zdrojem primární infekce v období léta až podzimu.
Hospodářský význam
Výskyt je typický pro dřeviny od cca 20 let a více. Vzhledem k charakteristickému růstu na odumřelém materiálu je často Cenangium vnímáno jako saprotrof, ale jedná se o příležitostného parazita. Využívá oslabené dřeviny, buď jinými patogeny a škůdci (velmi často kůrovci), popř. dřeviny trpícími několikaletými po sobě následujícími přísušky.
Autoři textu
D. Palovčíková, MENDELU