Rostlinolékařský portál

Jedná se o zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu s preferencí jehličnatých dřevin, který upřednostňuje pro svůj vývoj jednoznačně smrk (Picea spp.). Druh byl pozorován také např. na borovici (Pinus spp.).

Jedná se o druh, který je v dospělém stadiu cca 0,5–1,6 cm dlouhý. Jeho tělo je velmi úzké a díky výrazně zkráceným krovkám je velmi jemný, bez sklerotizovaného pokryvu zadečku. Blanitá křídla tedy nejsou kryta a přečnívají zadeček jedince.
Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší stavbou těla, tedy absencí krovek, které by kryly celý zadeček. Od druhů stejné podčeledi (Cerambycinae) lze tohoto zástupce jednoduše odlišit především velikostí a již zmíněnou stavbou krovek.

Larvy tohoto druhu se vyvíjejí pod kůrou tenkých jehličnatých dřevin, resp. jejich větví a slabých kmínků. Do běle larvální chodby zasahují většinou mělce a to jen do hloubky 2–4 mm. Tyto chodby jsou cca 6 cm dlouhé a meandrovitě zvlněné. Hlavním poškozením dřevní suroviny jsou tedy cca 2 cm hluboké hákovité chodby směřující do dřeva s vytvořenou kukelní komůrkou.

Je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na obsazeném dřevním materiálu. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná.

Dospělci poletují v květnu a červnu, kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Následuje larvální vývoj, kdy larva dokončí vývoj ještě v téže sezoně a zimují mladá imaga v kukelních komůrkách. Generace tohoto druhu je tedy jednoletá.

Tento druh je vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny čerstvě odumřelé, či výrazně oslabené. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb na tenčím materiálu se jedná také o technického škůdce, ale pouze tenčího dřevního materiálu jehličnatých dřevin.

P. Martinek, MENDELU