Rostlinolékařský portál

Molice (Aleyrodidae) včetně nejznámějších druhů molice skleníkové Trialeurodes vaporariorum a molice bavlníkové Bemisia tabaci.

Parazitické vosičky rodu Eretmocerus jsou velmi mobilní a aktivně vyhledávají populace molic. Po vyhledání svého hostitele ohledávají nymfy pomocí tykadel, kde jsou čichové receptory a následně pod vhodné nymfy kladou vajíčka. Kolem 74 % ohledaných nymf, které za svůj život vyhledá, je parazitováno. Dospělé vosičky se rovněž živí hemolymfou molic, kdy pomocí kladélka nymfu usmrtí a následně ji vysají. Chovají se tedy i jako predátoři. Zároveň se mohou živit i medovicí produkovanou nymfami nebo dospělci molic. Mladá samička E. eremicus je schopna zkonzumovat až kolem 30 larev molic. Parazitická vosička dobře reguluje molici bavlníkovou. Délka života závisí na teplotě a zdroji přijímané potravy. Nymfy molic, které byly parazitovány vosičkami druhu E. eremicus, mění barvu z bílé na citrónovitě žlutou až béžovou. Změna barvy puparií napomáhá ke stanovení účinnosti parazitace škůdce. V pozdější fázi vývoje je uvnitř puparia rozpoznatelné tělo parazitoida. Pokud je v prostředí málo hostitelů, může být vedle jedné nymfy molice nakladeno i více vajíček, svůj vývoj ale dokončuje pouze jedna larva parazitoida. Parazitoid Eretmocerus eremicus toleruje vyšší teploty i vlhkost prostředí a zároveň je efektivní i při silném napadení rostlin molicemi. Naopak, Encarsia formosa je efektivnější při nižších teplotách a méně silném napadení rostlin. Parazitoida Eretmocerus sp. je vhodné kombinovat s parazitoidem E. formosa a predátorem Delphastus catalinae, protože na rozdíl od obou parazitoidů reguluje vajíčka a nižší nymfální instary molic. Parazitoid Eretmocerus sp. je dodáván ve formě kukel uvnitř pupárií, která jsou nalepená na kartičkách. Kartičky se zavěšují do porostů skleníkových plodin. 
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Dospělec dosahuje velikosti kolem 0,5 mm. Samičky mají světle žluté citrónové zbarvení, zelené složené oči, tři červená jednoduchá očka a tykadla jsou lomená. Samečci jsou tmavší, mají žlutohnědou barvu a jsou menší než samičky. Opět mají zelené složené oči a tři červená očka. Samičky a samečci mají i rozdílná tykadla. Tykadla samiček jsou složena z pěti segmentů, zatímco tykadla samečků ze tří segmentů, nicméně třetí díl je daleko delší. Vajíčka jsou oválná a průhledná, postupem vývoje zhnědnou. Larva prochází přes tři instary. Poslední larvální instar se zakuklí uvnitř puparia molice.

Parazitoida si nelze zaměnit s jiným přirozeným nepřítelem.

V porostech se vyskytují parazitovaná puparia molic, která jsou citrónově žlutá až béžová. Díky barevné změně puparií se snadno rozezná účinnost parazitoida. Rozpoznávacím znakem je kruhový výletový otvor v parazitovaném pupariu.

Samičky parazitoida Eretmocerus sp. kladou vajíčka pod nymfy molice. Preferují klást vajíčka pod 2. a 3. nymfální instar. Nicméně, v případě, že je nedostatek těchto instarů, jsou schopny klást vajíčka i pod nymfy 1. a 4. instaru. Samičky kladou 3 až 5 vajíček denně. Při teplotě 30 °C klade samička až 17 vajíček za den. Jedna samička může během svého života naklást 40 až 200 vajíček. Optimální teplota pro nakladení vajíček je kolem 25 až 29 °C. Po nakladení vajíček se po 4 dnech vylíhne larva 1. instaru, která se zpočátku vyvíjí jako ektoparazitoid a, časem proniká do hostitele a stává se z ní endoparazitoid. Z vajíčka vylíhnutá larva přiloží své háčkované ústní ústrojí na spodní stranu nymfy molice a vytvoří do nymfy malý otvor. Po 3 až 4 dnech od vytvoření otvoru larva pronikne do hostitele, kde zůstane v dormantním stavu. Nymfa molice se dále vyvíjí až do 4. instaru, tzv. puparia. Ve 4. instaru nymfy molice se larva parazitoida stává aktivní a začne vypouštět v nymfě molice trávicí enzymy, které způsobí ztekucení těla a larva se začne touto tekutinou živit. Larva parazitoida prochází přes 3. instary a následně se zakuklí uvnitř puparia. Z kukly vylíhlý dospělec parazitoida vykouše kruhový otvor, kterým se uvolní z těla hostitele. Mezi významné druhy patří E. munus a E. eremicus. Vývoj od vajíčka do stadia dospělce je závislý na teplotě a trvá přibližně 17 až 20 dní. Životnost dospělých samiček je ovlivněna teplotou, ale také přítomností hostitele. Dospělá samička E. mundus žije kolem 12 až 18 dní při teplotě kolem 27 °C.

Parazitoid se používá k regulaci molic především ve sklenících i fóliovnících na plodové zelenině (rajčata, papriky, okurky) a okrasných květinách. Parazitoid je schopen regulovat populace molice skleníkové a molice bavlníkové. Parazitoidi rodu Eretmocerus sp. mají ve srovnání s parazitoidem E. formosa menší reproduktivní schopnost, ale díky tomu, že jsou dospělci schopni konzumovat větší množství nymf molic, celková účinnost tohoto parazitoida je srovnatelná.

A. Bohatá, JČU