Rostlinolékařský portál

Larvy smutnic (Bradysia spp.) a stádia třásněnky západní (Frankliniella occidentalis) vyskytujících se v půdě.

Dravé roztoče je důležité aplikovat při začátku výskytu škůdců v pěstované plodině, aby došlo k okamžité regulaci jejich populací. Významnější je preventivní aplikace, protože může zajistit výbornou ochranu v době, kdy se do systému pěstování dostanou první škůdci. To je zejména důležité v době, kdy do skleníků nalétávají první dospělci třásněnky západní. V době, kdy se do půdy stěhují stádia třásněnek, aby pokračovali ve svém vývoji, dravý roztoč může tyto stádia zkonzumovat, a tak výrazně snížit nebo eradikovat populace tohoto škůdce. Proti třásněnkám se musí kombinovat s predátory, kteří se živí stádii třásněnek na nadzemních částech rostlin. Příkladem může být dravý roztoč Amblyseius cucumeris, Amblydromalus limonicus, Orius leavigatus a Amblyseius swirskii. V případě smutnic je důležité ve sklenících umístit žluté lepové desky, protože roztoč nereguluje populace dospělců. Produkt obsahuje dospělce a nymfy dravého roztoče formulované do vermikulitu nebo otrub. Počet dravých roztočů závisí na velikosti balení. Dravý roztoč se rozsype do systému na půdu v blízkosti bází rostlin. Introdukce se opakuje v průběhu 2 až 3 týdnů. Doporučená dávka je 100–500 ks na m².  
Přípravky na ochranu rostlin mohou mít přímý dopad na užitečné organismy, případně na ně mohou působit nepřímo, např. ovlivnit plodnost, zdárný vývoj (svlékání) nebo působit repelentně. Kompatibilitu přípravků/konkrétních účinných látek a vybraných užitečných organismů je doporučeno před aplikací ověřit na webových stránkách firmy Biobest nebo Koppert v tzv. side effect manuálech.

Samičky dravého roztoče jsou žlutohnědě zbarvení o velikosti 0,8 mm až 1 mm. Samečci jsou o něco menší. Dospělci mají opět 4 páry končetin. Vajíčka predátora S. scimitus jsou oválná a průhledná. Vaječná larva má 3 páry končetin a je zbarvená hnědě až černě. Stádium larvy nepřijímá potravu. Z vaječné larvy se vyvíjí protonymfy a následně z protonymfy se vyvíjí v deutonymfa. Obě nymfální stádia mají 4 páry končetin a aktivně vyhledávají svou kořist. 

Dravý roztoč S. scimitus se vyvíjí od vajíčka přes jedno larvální stádium, dvě nymfální stádia (protonymfa a deutonymfa) a dospělce. Samičky kladou vajíčka do půdy. Vývoj vajíčka trvá přibližně 2,5 dní a následně se z něj vyvíjí vaječná larva, která nepřijímá potravu. Její vývoj je velmi krátký, přibližně za 1 den se přemění v protonymfu. která se již živí různými škůdci žijící na povrchu půdy nebo škůdci, kteří prodělávají alespoň část svého vývojového cyklu v půdním prostředí. Po 4,5 dnech se přemění v deutonymfy, které se opět živí stádii škůdců vyskytujících se v půdě. Přibližně po 4,7 dnech se z deutonymfy vyvíjí dospělec. V populaci se vyskytuje poměr pohlaví 1:1. Délka vývojového cyklu je závislá na teplotě. Při teplotě 22 °C prodělá dravý roztoč celý vývoj přibližně za 12 až 13 dní. Při poklesu teploty o 2 °C na 20 °C se vývojový cyklu protahuje až na 18 dní. Dospělci se mohou dožívat přibližně 28 dní. Samičky nakladou v průměru 1,4 vajíčka za den, celkem za svůj život mohou naklást kolem 27 vajíček. Populace budou přirozeně kolísat po celé vegetační období.

Dravý roztoč S. scimitus je druh přirozeně se vyskytující v půdním prostředí a je polyfágní. Na povrchu půdy se rychle pohybuje a aktivně vyhledává svou kořist. Obývá půdu v hloubce od 1 až 2 cm nebo na různých pěstebních substrátech či růstových médií a pohybují se zejména u báze rostlin. Dravý roztoč se využívá zejména ve sklenících při pěstování plodové zeleniny i okrasných květin k regulaci škůdců prodělávající alespoň část svého vývoje v půdě. Mohou se živit stádii třásněnek, larvami i vajíčky smutnic a jiným drobným hmyzem nebo roztoči. Dospělci i nymfy zkonzumují za den 1 až 5 jedinců kořisti. Dravý roztoč je přizpůsoben k životu v různých vlhkostních podmínkách, ale není tolerantní ke stojaté vodě. Využívá se nejen v systému pěstování rostlin v půdě, ale i pěstování rostlin na stolech či policích v květináčích i v truhlících a zároveň se může využívat při hydroponickém systému pěstování rostlin. Velké využití mají i při produkci jedlých hub, zejména žampionárnách, kde se vyskytují ve velké míře smutnice, které jsou nebezpečnými škůdci pěstovaných hub. Pokud se v půdě nevyskytuje kořist, jsou schopny se živit i řasami nebo zbytky rostlin.

A. Bohatá, JČU