Rostlinolékařský portál

Je to polyfágní zástupce (žeroucí na listech rostlin) na velkém počtu druhů listnatých dřevin. Nejčasněji jsou imaga viditelná na následujících druzích: ovocné dřeviny, tedy slivoň švestka (Prunus domestica), trnka obecná (Prunus spinosa), jabloň (Maluss pp.), ale také na dalších druzích listnáčů jakou jsou – olše lepkavá (Alnus glutinosa ) nebo olše šedá (Alnus incana).

Délka těla dospělců je 0,6–1,0 cm. Tělo je lysé nebo jen mírně ochlupené. Hlava a štít je černé barvy a hnědá barva je situována na krovkách. Tykadla a nohy jsou hnědé, vzácně červené. Stehna (femur) všech párů nožek mají široký, špičatý trn.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru bez končetin a se zřetelnými kusadly.

Druh je velmi podobný ostatním druhům rodu Phillobius. 
P. oblongus na rozdíl od zbytku rodu odlišuje černá barva na štítu a hlavě. U ostatních druhů jsou tyto části zbarveny více do zlatozelené barvy. Larvy těchto druhů (celý rod Phillobius) není možné makroskopicky rozeznat.

Poškození na dřevinách, resp. na jejich listech, je dobře rozpoznatelné, jedná se o tzv. dopředný žír dospělců (často jsou poškození označována také jako „okrajové zářezy“). Jsou to křivolaké chodbičky směřující od okrajů listů k jejich střední žilce. Toto poškození se tvoří na listech při menší síle populace listohlodů. Při vyšší početnosti imága již listy pouze nepravidelně děrují. Larvy jsou vázány na půdní prostředí, to znamená, že asimilační aparát nepoškozují.

Se jmenovanými druhy stejného rodu (viz výše) je předmětný druh dle charakteru poškození hostitelské dřeviny snadno zaměnitelný, proto bude důležité pro přesnou determinaci vycházet z nálezů dospělců na rostlinách. Silný žír dospělců bude zase snadno zaměnitelný s žírem polyfágních druhů housenek a housenic, proto zde bude opět hrát roli přímá determinace jedinců na listové ploše stromů.

Brouci se rojí jednou za rok, mají tedy univoltinní vývoj. Na listech je můžeme spatřit ponejvíce v červnu až červenci. Nakladená vajíčka na listy dřevin následně opadávají na zem a zde se dále vyvíjejí larvy. Larvy v zemi také zimují a následně projdou kukelním klidem až na jaře následujícího roku.

Tento druh škodí v maturním stadiu především jako fyziologický škůdce. U vzrostlých dřevin není úbytek asimilační plochy tak zásadní, jako u mladších dřevin. Pokud je výskyt tohoto druhu silný a opakovaný a je doplněna nějakým dalším stresujícím faktorem, může nastat úhyn hostitelského stromů.

P. Martinek, MENDELU