Rostlinolékařský portál

Polyfág.

Na květech se tvoří tečkovité skvrny, které se mohou zvětšovat a slévat, případně vést k hnilobě pletiva. Houba infikuje báze řapíků listů, které vodnatí a zahnívají, a hniloba se šíří i na vrcholovou část hlízy. Často se vyskytuje pod listy na odumřelých či stárnoucích pletivech sporulující houba, a představuje hlavní zdroj infekce.

Patogen přežívá myceliem v rostlinných zbytcích nebo sklerocii. Za vysoké vlhkosti (˃93 %) se vytvářejí rozmnožovací orgány nepohlavního stadia, konidiofory s konidiemi, které jsou rozšiřovány proudícím vzduchem či zálivkovou vodou. Počáteční infekce začíná osídlením stárnoucích a odumřelých částí, následně jsou infikovány zdravé části a patogen se epidemicky šíří.

Snížení estetické hodnoty a prodejnosti rostlin.

Kosmopolitní.

Snížení RVV pod 93 %, ve sklenících zabránění kondenzaci vodních par a zajištění dostatečného proudění vzduchu k rychlému osychání povrchu pletiv. K zálivce nejsou vhodné postřikovače, pokud je to nezbytné, závlaha se provádí pouze v ranních hodinách. Bez úpravy podmínek pěstování, zejména vlhkost, je účinnost aplikovaných fungicidů jen krátkodobá.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů na bázi hub jako je rod Acremonium, Trichoderma spp., Gliocladium nebo Pythium oligandrum. Lze využít i bakterie rodu Bacillus spp. nebo Pseudomonas spp. Z dalších alternativ byly prokázány účinky výtažků rostlin nebo kvasnic. Přípravky se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu několika dní nebo při nižším tlaku 7–14 dní.

I. Šafránková, MENDELU