Rostlinolékařský portál

Polyfág, který žije na širokém spektru převážně dvouděložných rostlin z více než 50 čeledí, včetně ovocných a okrasných dřevin. 
Ze Severní Ameriky je uváděn např. z citrusů, vinné révy, broskvoní, bobkovišní, kamélií, azalek, magnólií nebo kalin. 
V jižní Evropě často využívá ostružiníky a ptačí zob, ale i citrusy, vinnou révu, jabloně, slivoně, hlohy, růže, jasany, lísky, lípy, břízy, trnovník akát, jírovec maďal, platany, zeravy a někdy se hojně vyskytuje také na bylinách jako je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), merlík bílý (Chenopodium album), laskavce (Amaranthus spp.). V ČR byl výskyt především na mladých větvičkách zeravu západního (Thuja occidentalis), jalovce obecného (Juniperus communis), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a liliích (Lilium spp.).

Středně velký křís, který má velikost 7–9 mm. Zbarvení těla má tmavohnědé, se širokými, strmě střechovitě složenými křídly, poprášen bělavou vrstvičkou voskových exkretů. Oči do žluta zbarveny.
Larvy okolo 3 mm velké, bělavě zelené až nažloutlé s dlouhým bílým voskovým chmýřím. Zadeček je zakončen nápadným svazkem dlouhých, silnějších a rovných voskových vláken.
Nymfy a imaga dobře skáčou.

Nymfy voskovky jsou velikostí, světlým zbarvením a produkcí voskových vláken poměrně podobné nymfám žilnatek (čeleď Cixiidae). Na rozdíl od voskovek se však nymfy žilnatek většinou vyskytují na kořenech rostlin, případně pod kameny, nikoli na listech, a vosková vlákna mají uspořádaná v pravidelných svazcích na konci těla. Dospělci žilnatek mají průhledná či tmavě skvrnitá křídla složená ploše nad tělem a bez nápadného voskového poprašku.

Listy žloutnou a postupně usychají, celkový stav rostliny se zhoršuje a její další růst stagnuje, při extrémním napadení může rostlina i odumřít. Na listech stoncích a větvích se tvoří bílé vatovité chomáčky – jedná se o voskové výměšky, které produkují larvy.

Má jednu generaci do roka. Přezimuje ve stádiu vajíček, která jsou kladena jednotlivě do nerovností v kůře mladých větví okrasných a ovocných dřevin. Imaga se vyskytují v pozdním létě až podzimu. Z vajíček se líhnou v průběhu května nymfy, které zčásti zůstávají na rostlině, na které přezimovaly, ale většina z nich padá do porostu pod dřevinami a obligátně se seskupují v početné kolonie na bylinách a mladých dřevinách s bohatým obrostem nových letorostů. Nymfy se obalují vatovitým voskovým povlakem, sají šťávy z floému hostitelských rostlin a vyvíjejí se přes pět nymfalních instarů do imag. Ta se objevují od druhé poloviny července až do konce srpna, ale masové líhnutí dospělců nastává na přelomu července a srpna. Nepatrná část populace (jedinci) se vyvíjí později, takže i v srpnu se můžeme setkat s nymfami všech instarů. Přibližně 1–2 týdny se imaga zdržují v řetězcovitých koloniích na rostlině, na které proběhl vývoj, a potom náhle zmizí, z bylin úplně a z dřevin z větší části. Dispergují do okolí. V této době je můžeme na místech, kde se voskovka aklimatizovala a přemnožila, hojně nalézat v sadech, zahradách, alejích, parcích a ostatní veřejné zeleni, na okrajích lesů a v remízcích, dokonce i na jahodových plantážích. Až do září sají na nově osídlených rostlinách a páří se. Ke komunikaci se samičkami (ale i vzájemné mezi samci a mezi samicemi a samci) používají voskovky bubnování zadečkem do podkladu (tzv. tremulace). V září a říjnu potom samičky kladou kolem 90 vajíček a hynou.

Při vysokých populačních hustotách voskovka zavlečená v Evropě působí hospodářské škody, především na vinné révě, ovocných stromech a okrasných rostlinách. Často jdou na vrub bohaté produkci cukernatých výkalů (medovice), které mohou zcela zalepit povrch orgánů rostliny a vytvořit substrát pro růst černí. Důsledkem je ztížená výměna plynů mezi rostlinou a okolím, vadnutí a zhoršení estetických kvalit rostliny. Drobnější škody byly pozorovány i vlivem přímého sání a produkce voskových filamentů.

Původní areál je Nearktická oblast: od Antil, Mexika a jižní USA na sever po Kanadu.
Postupné rozšíření do jižní a střední Evropy. Poprvé zjištěn výskyt v roce 1979 v severovýchodní Itálii, odkud se rychle rozšířil do celé Itálie, jihovýchodní Francie, Švýcarska, Chorvatska, Slovinska a Turecka. Ojediněle nalézán i v Rakousku.
První potvrzený výskyt v ČR byl na konci srpna 2001 v lokalitě Brno–Bystrc (školka okrasného zahradnictví). Nalezená populace čítala několik desítek dospělců i larev.

• Pravidelná kontrola rostlin.
• Využití přirozených nepřátel jako jsou slunéčka nebo parazitické vosičky.

• Při menším napadení je možné voskovky odstranit ručně, například umytím listů (i spodní části) nebo postříkáním rostlin silným proudem vody.

Aplikace insekticidů na bázi olejů se provádí na nymfy, které jsou méně odolné než dospělí jedinci. Rostliny by se měly následně ošetřovat ve dvoutýdenních intervalech (vzhledem k vysoké pravděpodobnosti líhnutí nových jedinců).

​Informační leták: Invazní škodlivé organismy aktuálně se šířící v ČR