Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfága. Do hostitelského spektra řadíme plevelné rostliny jako je plamének plotní (Clematis vitalba), dále rostliny z bylinného patra z čeledi hvězdnicovitých, lipnicovitých, laskavcovitých. Výskyt je možný i na zakrslých keřích a dřevinách. Mezi kulturní plodiny řadíme révu vinnou (Vitis vinifera). 

Na jižní Moravě běžný druh. V Čechách je výskyt vzácnější a lokální.

Dospělec (imago) může dosáhnout velikosti 9–13 mm. Tělo má světlezelené nebo růžovofialové zbarvení. Hlava je kuželovitého tvaru s typicky protaženým čelem, podle kterého čelnatky dostaly své české pojmenování. Na hlavě jsou tři podélné silné kýly pokračující na štít (pronotum). Křídla jsou průhledná a rozložena vedle sebe. Na křídlech je viditelné bohaté žilkování.
Vajíčka jsou oválná, bělavě až žlutozeleně zbarvená. 
Nymfa je kratší, tvarově podobná dospělci. Zbarvení těla nymfy je v zelenožlutých či růžovofialových odstínech. Nymfy se vyvíjí přes pět nymfálních stadií.

Imaga i nymfy způsobují na rostlinách příznaky posátí. Jde o světlé, žluté skvrnky na listech.

Poškození lze zaměnit s poškozením způsobeným jinými savými škůdci.

Xerotermofilní druh charakteristický pro slunné stanoviště, suché trávníky a vyprahlé ruderály. Vyskytuje se zejména na místech s částečně obnaženou půdou, kterou potřebuje pro svůj vývoj. Jedná se o monovoltinní druh, tedy s 1 generací v roce. Udává se, že přezimuje ve stadiu vajíček a nymf. Na jaře dochází k vývoji nymf přes pět vývojových instarů na jednoletých i vytrvalých rostlinách. Dospělci se vyskytují od července do října, kde sají na různých druzích rostlin. Během léta v důsledku suchého období začínají byliny vadnout a dochází k přesunu jedinců na plamének plotní a révu vinnou, kde sají šťávu z listů. Po páření dochází ke kladení vajíček zejména na místa s částečně obnaženou půdou.

Čelnatku řebříčkovou řadíme mezi přenašeče fytoplazmy zlatého žloutnutí révy (Grapevine flavescence dorée phytoplasma – GFDP). K přenosu může docházet nejen z révy na révu, ale i z révy na plamének plotní a naopak. Patogen je přenášen po nasátí z infikované rostliny. Přechází z trávicího ústrojí do tělní dutiny a do hemolymfy přenašeče, odtud se dostává do slinných žláz a dochází k dalšímu přenosu.

Rozšíření je v celé západopalearktické oblasti.

J. Patočková, ÚKZÚZ