Rostlinolékařský portál

Jedná se o širokého polyfága. Do hostitelského spektra patří byliny, např. vlaštovičník a především dřeviny – břečťan, bříza, dřišťál, habr, hloh, jasan, jilm, líska, ostružiník, růže, vrba, zimostráz. Z kulturních plodin se jedná o jabloň, slivoň, ořešák, třešeň a révu.

V Čechách i na Moravě, na jižní Moravě místy velmi hojný.

Dospělci dosahující velikosti 4,5–6,5 mm mají člunkovitý tvar těla. Tělo a křídla jsou výrazně mozaikovitě pestrobarevná. Střídají se odstíny bílého, okrového a hnědého zbarvení. Štít je pestrý, hladký bez kýlu. Mezi očima je oranžová skvrna.
Vajíčka jsou oválná.
Nymfa nemá křídla, je výrazně mozaikovitě zbarvená. Pestrost mozaiky na těle je variabilní. Barva skvrn je od bílých, okrových a hnědých až do červených odstínů. Pokud se nymfy cítí v ohrožení prohnou koncovou část těla vzhůru jako luk.

Imaga i nymfy způsobují na rostlinách příznaky posátí. Jde o světlé, žluté skvrnky na listech.

Poškození lze zaměnit s poškozením způsobeným jinými savými škůdci.

Orientus ishidae má jednu generaci ročně. Přezimuje jako vajíčko v úžlabinách a ve štěrbinách na kůře dřevin. Nymfy prvního instaru se objevují koncem května. Nymfy se mohou vyskytovat na hostitelských rostlinách do konce července. Během vývoje prochází nymfa pěti instary. Dospělci sají od konce června do začátku října. Jedinci se na hostitelských rostlinách nacházejí většinou ve shlucích.

Orientus ishidae nezpůsobuje přímé škody sáním, ale je jedním z  přenašečů regulovaného škodlivého organismu Grapevine flavescence dorée phytoplasma, původce fytoplazmového zlatého žloutnutí révy. Fytoplazmové zlaté žloutnutí révy je považováno za hospodářsky nejvýznamnější chorobu evropské révy vinné ve všech hlavních pěstitelských oblastech Evropy.

Jeho původní domovinou je Asie. Postupně se rozšiřuje po Americe a Evropě – Spojené království, Německo, Itálie, Švýcarsko, Rakousko, Slovinsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Nizozemí, Česká republika.

J. Patočková, ÚKZÚZ