Rostlinolékařský portál

Především rody dub (Quercus spp.), kaštanovník (Castanea spp.) a výjmečně akát (Robinia spp.).

Plodnice ohňovce statného jsou velmi podobné, tedy dají se snadno zaměnit s některými druhy ohňovců, jako je například ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii). Determinace je možná buďto dle druhu hostitelské dřeviny, nebo pomocí laboratorního ověření.

Plodnice této houby jsou víceleté. Jejich tvar je zavalitý, poduškovitý, přičemž velmi dlouho zůstávají po celém svém povrchu pokryté rezavohnědým výtrusorodým rouškem. Až u starších a zpravidla již mohutných plodnic se vytvářejí klasické kopytovité plodnice. Ty jsou zavalitého tvaru, jejich okraj je tupý a barva na povrchu plodnice je hnědá. Povrch plodnic je rozpraskaný, často porostlý zrněnkou. Dužnina je rezavohnědá, mírně našedlá. 
Ohňovec statný patří do skupiny hub bílého tlení. Infekce této houby se velmi rychle se šíří od místa vniknutí infekce do všech směrů. Dřevo napadených stromů velmi rychle ztrácí svou pevnost i pružnost, neboť dochází k vláknitému rozkladu. Ve finále dochází často ke vzniku otevřených dutin.

Tato houba patří mezi ranové parazity šířící se na nové hostitele za pomoci větru. Infekce tedy proniká skrze mechanická poškození. Následně způsobuje velmi rychlou degradaci dřeva, která je nejintenzivnější nad místem, odkud vyrůstají největší plodnice. V průběhu infekce hojně fruktifikuje, čímž se dále šíří na nové hostitele. Tento druh dřevní houby většinou odumírá krátce po odumření či mechanické destrukci hostitelské dřeviny, neboť se jedná o obligátně nekrotrofního parazita.

Jedná se o častou parazitickou houbu způsobující občasné škody v přestárlých či výrazně mechanicky poškozovaných dubových porostech. Velmi hojná je také v parcích a uličních stromořadích. V pokročilých fázích infekce způsobuje selhání napadených dřevin zlomem.

J. Rozsypálek, MENDELU