Rostlinolékařský portál

Duby (Quercus spp.), dub letní (Q. robur), d. cer (Q. cerris), kaštanovník (Castanea spp.), buk (Fagus spp.), líska (Corylus spp.), lípa (Tilia spp.), jilm (Ulmus spp.) a další dřeviny.

Na čepelích listů se tvoří četné světle hnědé nepravidelné skvrny, velikostně velmi variabilní, většinou s tmavým červeno hnědým lemováním, od středu skvrny nekrotizují. Jejich počet se zvyšuje a listy mohou předčasně žloutnout a opadávat. Každoročně se patogen vyskytuje i v opadu pod stromy.

Záměna je možná s jinými listovými skvrnitostmi, doporučena mikroskopická determinace.

Patogen přezimuje v opadaném listí a první projevy infekce se objevují v závislosti na počasí už během léta anebo až na počátku podzimu. V typických hnědých skvrnách vyrůstají na horní straně čepelí listů pseudothecia, kulatá, mírně vyvýšená, černě zbarvená, většinou seskupená ve větším počtu. Obsahují askospory průhledné, s jednou přehrádkou (vel. 8–14×2–3 µm). Plodnice se vyvíjejí až na téměř odumřelém a opadlém listí.

Výskyt je závislý na průběhu počasí, deštivé a teplé léto výskyt podporuje, stejně lze výskyt ovlivnit i výběrem vhodné lokality pro dřeviny. Nicméně patří mezi běžné houbové organismy podílející se na počátečním rozpadu opadu.

Houba Mycosphaerella punctiformis (tečkovka dubová) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách kaštanovníku jedlého (Castanea sativa) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

D. Palovčíková, MENDELU