Rostlinolékařský portál

Hlavními hostitelskými rostlinami jsou mandloň obecná (Prunus dulcis), broskvoň obecná (P. persica) a nektarinka (P. persica var. nucipersica). Dalšími hostitelskými rostlinami jsou P. amygdalus x P. persica, P. scoparia, meruňka obecná (P. armeniaca). Fytoplazma infikuje i plevelné rostliny, např. rmen (Anthemis sp.) a přestup drsný (Smilax aspera).
Pokusy s přenosem roubováním a následné molekulární analýzy prokázaly, že fytoplazma neinfikuje slivoň švestku (Prunus domestica) ani třešeň ptačí (Prunus avium).

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu byl prováděn v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.

Nejtypičtější příznak na mandloních, broskvoních a nektarinkách způsobený Ca. P. phoenicium je proliferace výhonů, na hlavním kmeni, kořenech a větvích. Mohou se také projevit příznaky metlovitosti. Na mandloních se může objevit množství axilárních pupenů na větvích s malými a žloutnoucími listy, výhony jsou zakrslé se zkrácenými internodii.
Dalšími příznaky jsou předčasné kvetení stromů a prodloužené květní stopky. Mandloně rychle chřadnou a některé odumírají za 3–4 roky po objevení prvních příznaků. Dochází ke snížení výnosu – už v prvním roce po projevení příznaků jsou plody malé a tmavé, se scvrklými nebo kyselými mandlemi. Náchylnost mezi kultivary mandloní se liší. Fytoplazma byla detekována také v asymptomatických mandloních.

Možná záměna s infekcí způsobenou jinými fytoplazmami, např. fytoplazmou Ca. Phytoplasma prunorum, která je původcem fytoplazmové žloutenky peckovin.

Ca.Phytoplasma phoenicium, stejně jako ostatní fytoplazmy, parazituje v sítkovicích (nadzemních částí i kořenů) infikovaných rostlin. Ohniska infekce vznikají introdukcí infikovaného rostlinného materiálu a následně přirozeným přenosem vektory. V současné době neexistují žádné spolehlivé údaje o době latence v přírodních podmínkách, ta závisí na odrůdě a podmínkách prostředí. Inkubační doba se u peckovin liší a může dosáhnout více než jednoho roku. Při průzkumu v Libanonu v letech 2000–2002 bylo zjištěno, že postiženy byly všechny odrůdy mandloní, některé kultivary byly vysoce náchylné a velmi rychle odumřely, zatímco jiné byly postiženy méně (příznaky se vyskytly pouze na části stromu nebo se infekce projevila jen na několika málo stromech v sadu).
Plevelné rostliny slouží jako rezervoár infekce.

Přirozeně se dle dostupných informací šíří pomocí hmyzích vektorů. Experimentálně bylo prokázáno, že křísek Asymmetrasca decedens (synonymum Empoasca decedens) (Hemiptera: Cicadellidae: Typhlocibinae) přenáší Ca. P. phoenicium na mandloně a broskvoně. Na Blízkém východě je A. decedens aktivní po celý rok a má 4–5 generací ročně. Křísek Asymmetrasca decedens však nebyl potvrzen jako přenašeč v Íránu. Dalšími potenciálními vektory jsou žilnatkovití (Cixiidae) rodů Tachycixius, Cixius, Eumecurus a Hyalesthes. Přenos fytoplazmy na zdravé sazenice broskvoňové podnože GF 305 byl prokázán u druhů Tachycixius cf. cypricus a Tachycixius viperinus.
Stejně jako ostatní fytoplazmy je Ca. Phytoplasma phoenicium přenosná vegetativním množením při použití infikovaného rostlinného materiálu.
Přenos osivem ani pylem nebyl prokázán.

Nejcitlivější k infekci jsou mandloně, u nichž může fytoplazma způsobit až 100% ztráty, napadené stromy neplodí nebo plodí minimálně, některé chřadnou a odumírají do několika let po objevení prvních příznaků.
V Íránu a Libanonu tato fytoplazma způsobila od roku 1995 významné ztráty na produkci mandlí. V Libanonu odumřelo během dvaceti let více než 150 000 mandloní.

Výskyt byl potvrzen pouze v Íránu, Itálii (Apulia) a Libanonu.

Ca. Phytoplasma phoenicium je regulována dle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, v platném znění. Řadí se mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Riziko zavlečení tohoto patogenu ze třetích zemí snižuje zařazení hostitelských rostlin rodu Prunus prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/2019 mezi vysoce rizikové rostliny, jejichž dovoz na území EU se zakazuje, dokud se neprovede posouzení rizika.
Ca. Phytoplasma phoenicium je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu fytoplazmy Ca. Phytoplasma phoenicium na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Chemická ochrana je možná proti vektorům fytoplazmy.

Šárka Linhartová, ÚKZÚZ