Rostlinolékařský portál

Jehličnany, velmi často thuje (Thuja spp.), cypřiše (Chamaecyparis spp.), jalovce (Juniperus spp.), kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica). 
Patogen se podílí i na poškození semenáčků, ale vyskytuje se i na jehlicích u starších dřevin.

Předčasné žloutnutí hnědnutí jednotlivých jehlic až celých větviček, jejich předčasný opad u starších dřevin. U semenáčků zakrnění růstu, postupné žloutnutí až hnědnutí, kroucení nadzemních částí, zasychání a většinou celkové odumírání.

Záměna je možná s poškozením abiotickými faktory, i s jinými původci poškození, v těchto případech je rozhodující mikroskopická determinace.

Patogen přezimuje na napadených odumřelých částech dřevin, většinou opadlých jehlicích, poškozených stoncích a větvičkách. Na tomto infikovaném materiálu narůstají černé, plodnice – pyknidy, kulatého až okrouhlého tvaru. Z těchto pyknid se uvolňuje v příznivých podmínkách černá masa konidií v podobě tmavého řetízku. Konidie mají 4 přehrádky, vel. 25–33x8–13µm, hladký povrch, dvě střední buňky jsou tmavší a na jednom konci mají 3–6 přívěsky, mírně prohnuté. Konidie jsou dobře poznatelné, termín výskytu je od prosince až do května. V jarním období infikuje nové hostitele.

Běžně rozšířený patogen, často se objevuje s dalšími druhy jako je Phomopsis, Kabatina u vzrostlých dřevin. U semenáčků jsou citlivější především husté síje, pomalu osychající od zálivky, často i zde se uplatňuje na poškození širší spektrum patogenů.

• Včasné odstranění napadených částí.
• Úprava pěstebních podmínek.

• V případě silné infekce lze opakovaně provést ošetření fungicidy.

D. Palovčíková, MENDELU