Rostlinolékařský portál

Rod Nemorimyza obsahuje pouze pět známých druhů, které jsou vázány především na hostitele z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). K významným hostitelům této vrtalky patří cinerárie (Pericallis x hybrida), gerbera (Gerbera jamesonii), listopadka zahradní (Chrysanthemum x morifolium), locika setá/salát (Lactuca sativa) a slunečnice roční (Helianthus annuus).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu vrtalky N. maculosa v ČR byl proveden v roce 2024.

Dospělci jsou malé lesklé černé mušky, s délkou těla 2,2–2,7 mm a délkou křídla 2,2–2,3 mm u samců a 2,2–3,1 u samic. Hlava, hruď a nohy jsou zcela černé, šupinky a třásně stříbřitě bílé, kyvadélka jsou z větší části bílá, ale mají charakteristickou tmavou skvrnu. Larva je bezhlavá, žlutavě bílá a dorůstá do délky 4,6 mm. Pupárium je oválné, ventrálně mírně zploštělé, 2,2–2,8 mm dlouhé, zbarvené od krémově žluté do tmavě hnědé. Vajíčko je oválné, 0,20–0,37 mm dlouhé a 0,10–0,20 mm široké.

Dospělce i larvy vrtalky lze zaměnit za jiné druhy vrtalek.

Prvním příznakem napadení je tečkování listů způsobené vpichy, které provádějí samice ke kladení vajíček, ale také k úživnému žíru na vytékajících rostlinných šťávách. Tečky jsou bílé, někdy hnědavé, o průměru 0,15 mm. Larva vrtalky vyžírá v listu minu, která je nápadnější na svrchní straně listu. Mina je zpočátku bělavá a brzy se zbarvuje do hněda s mokvavými černými ploškami. Mina je plošná, obvykle vytvářená více larvami (často dvěma až osmi) a obvykle nemá počáteční podlouhlou chodbičku.

Příznaky na listech mohou být zaměněny s minami způsobenými jinými druhy vrtalek.

Vrtalka N. maculosa může během jednoho roku dokončit několik generací. Délka životního cyklu závisí na teplotě a hostitelských rostlinách. Doba vývoje jedné generace při 26 °C trvá obvykle 22 až 28 dní (3–4 dny trvá vývoj vajíčka, 6–8 dní trvá vývoj larvy a 13–16 dní trvá vývoj kukly). Kladení vajíček začíná při východu slunce a vrcholí během dopoledne. Samice obvykle klade 2–4 vajíčka pod pokožku listu v blízkosti okraje listu. Larvy vyžírají mezofyl a vytvářejí obvykle společnou minu. Larvy třetího stadia opouštějí listy a vypadávají na zem, kde se kuklí pod rostlinnými zbytky nebo v půdě až do hloubky 3 cm.

Dospělci jsou v omezené míře schopní přeletovat, na větší vzdálenosti mohou být pasivně přenášeni vzdušnými proudy. V mezinárodním obchodu mohou být vrtalky přenášeny s hostitelskými rostlinami, včetně řezaných květin. Vrtalka N. maculosa má při zavlečení do Evropy potenciál stát se významným škůdcem široké škály okrasných rostlin i zeleninových plodin pěstovaných ve sklenících a fóliovnících.

Velké plošné miny na listech listopadek a dalších okrasných rostlin znehodnocují produkci těchto rostlin, neboť i nepatrné poškození rostlin v květinové produkci může způsobit hospodářské ztráty. Bylo zaznamenáno také silné poškození hlávkového salátu.

Region EPPO: Portugalsko (Madeira), Španělsko (Kanárské ostrovy). Severní Amerika: Kanada, Mexiko, USA. Střední Amerika a Karibik: Bahamy, Barbados, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Kostarika, Kuba, Dominikánská republika, Guadeloupe, Jamajka, Martinik, Svatý Kryštof a Nevis, Trinidad a Tobago. Jižní Amerika: Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile (Velikonoční ostrov), Francouzská Guyana, Guyana, Kolumbie, Peru, Uruguay, Venezuela.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se vrtalka N. maculosa řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu rostlin bylinných druhů určených k pěstování, vyjma cibulí, oddenkových hlíz, rostlin čeledi lipnicovité (Poaceae), oddenků, osiva, hlíz a rostlin v tkáňové kultuře, ze třetích zemí, kde je znám výskyt vrtalky N. maculosa, je požadováno úřední potvrzení, že rostliny pocházejí buď z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin země původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou vrtalky N. maculosa, přičemž název oblasti se uvede v rostlinolékařském osvědčení, nebo z místa produkce, které je státní organizací ochrany rostlin země původu podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznáno za prosté vrtalky N. maculosa, které je uvedeno v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“, a které bylo prohlášeno za prosté vrtalky N. maculosa na základě úředních prohlídek prováděných nejméně jednou měsíčně v průběhu tří měsíců před vývozem. Alternativní možností je, že rostliny byly bezprostředně před vývozem podrobeny vhodnému ošetření proti vrtalce N. maculosa a na základě úřední prohlídky byly shledány prostými této vrtalky, přičemž podrobnosti o tomto ošetření se uvedou v rostlinolékařském osvědčení. Při dovozu řezaných květin listopadky/chryzantémy (Chrysanthemum spp.), hvozdíku/karafiátu (Dianthus spp.), šateru (Gypsophila spp.) a zlatobýlu (Solidago spp.) a listové zeleniny miříku celeru (Apium graveolens) a bazalky (Ocimum spp.) ze všech třetích zemí je požadováno úřední potvrzení, že tyto řezané květiny, resp. tato listová zelenina, pocházejí ze země, která byla podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznána za prostou vrtalky N. maculosa, nebo byly tyto řezané květiny, resp. tato listová zelenina, bezprostředně před vývozem úředně prohlédnuty a shledány prostými vrtalky N. maculosa. Vrtalka N. maculosa je rovněž zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

K monitorování výskytu vrtalky se využívají žluté lepové desky anebo vizuální sledování výskytu min. Při zjištění výskytu min by měli být z napadených listů dochováni dospělci ke spolehlivé identifikaci. Dospělci mohou být také odchytáváni smýkáním na dotčených porostech.

Při zjištění výskytu vrtalky N. maculosa na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. 
V oblastech rozšíření vrtalky se provádí insekticidní ošetření proti dospělcům i larvám. Přirození nepřátelé omezují v oblastech výskytu vrtalky její populace. Z predátorů jsou to ptáci, pavouci i některé druhy hmyzu, z parazitoidů zejména chalcidky z čeledí Eulophidae a Pteromalidae, žlabatky z čeledi Figitidae a lumčíkovití (Braconidae).

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička, ÚKZÚZ.

EPPO Global Database