Rostlinolékařský portál

Významnými hostitelskými druhy jsou lilek rajče (Solanum lycopersicum), lilek vejcoplodý (S. melongena) a paprika setá (Capsicum annuum). K hostitelům patří i další druhy rostlin z čeledi lilkovité (Solanaceae), např. lilek hulevníkolistý (S. sisymbriifolium), lilek quitský (S. quitoense), jehož plod se nazývá též naranjilla či narančila, lilek rajčenka (S. betaceum) a další lilky jako S. acerifolium, S. aethiopicum, S. arboreum, S. lycocarpum, S. sessiliflorum a S. torvum.

Nevyskytuje se, potvrzeno průzkumem.

Úřední detekční průzkum výskytu travaříka N. elegantalis v ČR byl proveden v roce 2015 a v roce 2024.

Dospělci mají rozpětí křídel 15–33 mm (samice jsou větší než samci), křídla jsou bílá, lehce průhledná, na předních křídlech jsou znatelné tři nepravidelné hnědé skvrny a na zadních křídlech rozptýlené tmavé tečky. Na svrchní straně zadečku za hrudí se nachází nápadný bílý proužek. Vajíčka (0,5 mm x 0,3 mm) jsou bílá, válcovitá. 
Housenky jsou bílé až narůžovělé s hnědou hlavou, dorůstají 15–20 mm. 
Kukla je hnědá, dlouhá asi 12–15 mm.

Dospělci jsou nápadně zbarvení a prakticky nezaměnitelní s jinými motýly, kteří se vyskytují ve střední Evropě, nicméně jsou velmi podobní dospělcům několika dalších druhů travaříků, které se vyskytují ve Střední a Jižní Americe. Housenky mohou být zaměněny s housenkami jiných druhů, vyžírajících plody lilkovitých rostlin, např. s housenkami černopásky bavlníkové (Heliothis armigera).

Travařík N. elegantalis je oligofágní škůdce, který napadá pouze plody rostlin z čeledi lilkovité. Na povrchu napadených plodů se nacházejí vstupní a výstupní otvory housenek. Vstupní otvor je velmi malý a časem se zahojí. Zůstává jizva sestávající z promáčklé oblasti s nekrotickou skvrnou o velikosti asi 0,5 mm, která je téměř neznatelná. Výstupní otvory jsou větší. Na plodech se může nacházet trus housenek. Plody mohou být mírně abnormálně zbarvené a mohou opadávat. Uvnitř napadených plodů lze zjistit vyžranou dužinu, housenky a jejich trus.

Příznaky uvnitř plodů mohou být zaměněny s příznaky poškození jinými škůdci, vyžírajícími plody lilkovitých rostlin, např. s poškozením způsobeným housenkami černopásky bavlníkové.

Housenky vyžírají semena a dužinu plodů a opouštějí plody těsně před kuklením výstupními otvory. Samice kladou vajíčka jednotlivě nebo ve skupinách po 2–3. Průměrně naklade jedna samice 30–50 vajíček. Místa kladení jsou závislá na hostitelské rostlině. Na rajčatech jsou vajíčka kladena nejčastěji pod kalich nebo na něj, nebo na povrch plodu. Ihned po vylíhnutí pronikají housenky do plodů a začínají je vyžírat. V jednom plodu může být více housenek, které procházejí 4–5 vývojovými stadii. Dospělé housenky opouštějí plody a kuklí se v jemném lepkavém kokonu. U rajčat se kuklí na listech, u paprik na mulči nebo na rostlinných zbytcích u báze rostlin. Dospělci jsou aktivní v noci, přes den se ukrývají mezi listy hostitelských rostlin. K páření dochází 2–3 dny po vylíhnutí. Travařík N. elegantalis má v průběhu roku několik generací, které se v teplých oblastech překrývají. Při teplotách 20–25 °C trvá vývoj 30–60 dnů.

V porostech a oblastech výskytu se travařík N. elegantalis šíří přelety dospělců. Na větší vzdálenosti se může šířit při mezinárodním obchodu s napadenými plody, což bylo již vícekrát zdokumentováno. Přenos je možný i v obalovém materiálu dotčených plodů, popřípadě i s rostlinami určenými k pěstování s plody, což připadá v úvahu pouze u okrasných hostitelských rostlin.

Travařík N. elegantalis má negativní ekonomický dopad na produkci hospodářsky významných lilkovitých plodin v Jižní a Střední Americe. Ztráty plodů způsobuje buď přímo, nebo prostřednictvím sekundární bakteriální nebo houbové infekce napadených plodů. Například ztráty na produkci rajčat byly v období dešťů odhadnuty na 77 % v Brazílii, 60 % v Kolumbii a 41 % ve Venezuele. Navíc napadení plodů rajčete, lilku vejcoplodého a papriky má silný negativní dopad na export těchto komodit ze zamořených zemí.

Travařík N. elegantalis je rozšířen v Jižní a Střední Americe (Argentina, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Ekvádor, Francouzská Guyana, Honduras, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela) a v Mexiku.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se travařík N. elegantalis řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu plodů papriky seté, lilku rajčete, lilku vejcoplodého a Solanum aethiopicum (lilek etiopský, africké rajče) ze třetích zemí musí být úředně potvrzeno, že plody pocházejí buď ze země, která byla uznána podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou travaříka N. elegantalis, pokud byl tento status Komisi předem písemně sdělen státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země, nebo z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou tohoto travaříka, a která je uvedena v rostlinolékařském osvědčení v kolonce „Dodatkové prohlášení“, pokud byl tento status Komisi předem písemně sdělen státní organizací ochrany rostlin dotčené třetí země. Další možností je, že plody pocházejí z místa produkce, které státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prosté travaříka, a na místě produkce byly během vegetačního období ve vhodných termínech pro zjištění výskytu travaříka prováděny úřední prohlídky, včetně prohlídky reprezentativních vzorků plodů, které byly shledány prostými travaříka, a informace o vysledovatelnosti jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení, případně že plody pocházejí ze stanoviště produkce chráněného proti hmyzu, které státní organizace ochrany rostlin v zemi původu uznala za prosté travaříka na základě úředních prohlídek a průzkumů provedených během tří měsíců před vývozem, a informace o vysledovatelnosti jsou uvedeny v rostlinolékařském osvědčení. Travařík je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

K monitorování výskytu travaříka se využívají feromonové lapače anebo vizuální sledování výskytu vajíček.

Při zjištění výskytu travaříka N. elegantalis na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. V oblastech rozšíření travaříka se nejčastěji využívá insekticidní ochrana, ale byla vyvinuta i integrovaná opatření kombinující insekticidní ochranu aplikovanou na základě výsledků monitorování, biologické metody ochrany a pěstební opatření. K perspektivním prostředkům biologické ochrany se řadí některé druhy drobněnek z rodu Trichogramma, které jsou vaječnými parazitoidy travaříka. Zkouší se i využití metody matení samců (dezorientace samců při nasycení atmosféry sexuálním feromonem).

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička, ÚKZÚZ.

EPPO Global Database