Hostitelské spektrum
Široký polyfág. Výskyt zaznamenán na více než 50 rodech dřevin, a to jak listnatých, tak jehličnatých.
Do hostitelského spektra se řadí jedle (Abies spp.), javor (Acer spp.), olše (Alnus spp.), bříza (Betula spp.), habr (Carpinus spp.), svída (Cornus spp.), líska (Corylus spp.), brslen (Euonymus spp.), buk (Fagus spp.), jasan (Fraxinus spp.), ořešák (Juglans spp.), modřín (Larix spp.), jabloň (Malus spp.), smrk (Picea spp.), borovice (Pinus spp.), topol (Populus spp.), dub (Quercus spp.), jilm (Ulmus spp.), réva (Vitis spp.), Prunus aj.
Situace v ČR
V České republice byl jeho výskyt poprvé oficiálně zaznamenán v roce 2009 v Otrokovicích a od té doby se rychle šíří.
Popis
Dospělec o velikosti 10–20 mm je protáhlý s téměř rovnoběžnými krovkami. Hnědý až tmavě hnědý, někdy oranžovohnědý. Krovky jsou pokryté jemnými chloupky vytvářejícími nepravidelné skvrny. Tykadla nepřesahují délku těla.
Vajíčka o velikosti1,5–1,9 mm jsou bílá, oválná, mírně protáhlá.
Velikost larvy je 15–32 mm. Žlutavě bílá, s tmavě hnědou hlavou. Tělo je protáhlé a beznohé.
Možnost záměny
Dospělci i larvy mohou být zaměněni za jiné druhy tesaříků.
Příznaky poškození/napadení
Žloutnutí a řídnutí koruny. Postupné odumírání koruny stromu. Na kmenech jsou kruhové výletové otvory o průměru 6–9 mm. Piliny a trus jsou viditelné u paty napadeného stromu. Larvy tvoří chodbičky pod kůrou, která se může odlupovat.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky je možné zaměnit za příznaky poškození jinými druhy tesaříků nebo jinými dřevokaznými škůdci.
Životní cyklus
Vývoj od vajíčka po dospělce obvykle trvá 1–2 roky, v suchém dřevě může být ještě delší. Dospělci se nejčastěji objevují od května do srpna, s vrcholem výletu obvykle od konce června do začátku srpna. Dospělci žijí přibližně 2–3 týdny. Imaga jsou aktivní za soumraku a v noci, kdy létají, páří se a kladou vajíčka. Samičky kladou vajíčka na kůru kmenů a větví dřevin zdravých, oslabených i hynoucích či na kůru vytěženého dřeva. Samička naklade v průměru 50 vajíček. Z vajíček se larvy líhnou asi po 10 dnech, pokud mají vhodné podmínky. Po vylíhnutí pronikají mladé larvy pod kůru a vytvářejí chodbičky. Plně vyvinuté larvy vytvářejí chodby o šířce 5–12 mm. Chodbičky mají nepravidelný tvar a často obsahují pilinou drť s výkaly. Larvy jsou schopny dokončit vývoj i v suchém dřevě. Přezimují pod kůrou. Ke kuklení dochází zpravidla na jaře nebo v létě.
Hospodářský význam
Jedná se o invazního dřevokazného tesaříka. Nejvíce škodí larvy. Napadení živých stromů může vést ke snížení vitality stromů. U napadeného dřeva dochází ke znehodnocení z hlediska následného prodeje. Hlavní riziko představují samotné dřevo, včetně dřevěných obalových materiálů a dřevařských výrobků, neboť tento škůdce je schopen vyvíjet se i v suchém dřevě.
Zeměpisné rozšíření
Původní areál je především východní a střední Asie (Čína, Mongolsko, Korea, Japonsko a asijská část Ruska).
V současnosti má mnohem širší areál působení.
V Evropě je potvrzen na Ukrajině, Rumunsku, Maďarsku, Moldavsku, Polsku, Slovensku, Česku, Německu, Litvě a Lotyšsku.
Autoři textu
J. Patočková, ÚKZÚZ
Rostlinolékařský portál se načítá...