Rostlinolékařský portál

Zejména dospělci a larvy hmyzu z řádu motýly Lepidoptera, dvoukřídlí Diptera, brouci Coleoptera, síťokřídlí Neuroptera, rovnokřídlí Orthoptera, blanokřídlí Hymenoptera, třásněnky Thysanoptera a polokřídlí Hemiptera. Hostitelem je i sviluška chmelová (Arachnida, Prostigmata, Tetranychidae). Jedná se o polyfágní druh houby.

Klíčení konidií a sporulace vyžaduje většinou vysokou relativní vzdušnou vlhkost a vyšší teplotu (optimum 20 až 25 °C), což omezuje použitelnost tohoto druhu houby na skleníky. Optimální podmínky jsou důležité zejména v prvních 12 hodinách po aplikaci, kdy dochází ke klíčení a pronikání hyf do těla hostitele. V době, kdy patogen pronikne dovnitř těla hostitele, už není zapotřebí vysoká relativní vzdušná vlhkost. Uvnitř těla jsou vlhkostní podmínky zajištěny. Vhodné podmínky potřebuje houba opět pro proliferaci houby na povrch těla usmrceného škůdce. Pokud nejsou v této fázi vývoje podmínky optimální, houba na povrch neprorůstá a zůstává uvnitř dormantní. 
Skladovatelnost 
Důležitým krokem je skladovatelnost zakoupeného přípravku na bázi houby B. bassiana. Přípravek musí být po zakoupení nebo při nespotřebování skladován při nízkých teplotách (tj. v lednici 4 až 8 °C nebo v suchých chladných sklepech), aby nedošlo ke snížení vitality konidií. Jedná se o živý organismus, proto musí být podmínky skladovatelnosti dodrženy, protože ve vyšších teplotách konidie ztrácí vitalitu. Pokud jsou podmínky skladovatelnosti dodrženy, konidie jsou stále vitální po dlouho dobu a přípravek je stále použitelný i po několika měsících. Pokud podmínky skladování dodrženy nejsou, značné množství konidií může odumřít a účinnost přípravku nemusí být dostatečná.

Houba Beauveria bassiana se vyznačuje bílými, krémovými později nažloutlými koloniemi. Na vzdušném myceliu se formují hroznovitě uspořádané konidiogenní buňky, které mají kulovitou až baňkovitou bazální část a dlouhou apikální část (rachis). Rachis je zubovitě (zig-zag) formován. Na každém zubu se vytváří jedna jednobuněčná konidie. Konidie jsou hyalinní, kulovité až elipsoidní, zpravidla 2–3 x 2–2,5 µm velké. Konidiogenní buňky s konidiemi vytváří shluky, které vypadají na plně vysporulované kultuře jako bavlněné míčky. Kultura po vytvoření shluků mění svůj charakter v prašný. Pohlavní stádium náležející do rodu Cordyceps sp. vytváří různě barevné protáhlé kyjovité stroma, které vyrůstá z larvy, kukly nebo dospělce hmyzu. Ve stroma jsou vnořeny plodnice peritecia, uvnitř kterých se formují vřecka s askosporami. Pohlavní forma houby se přirozeně vyskytuje hlavně v tropických a subtropických oblastech, zejména v pralesích.

Záměna je možná za další druhy hub rodu Beauveria (např. Beauveria pseudobassiana, B. brongniartii). Tyto druhy rodu Beauveria lze obtížně rozpoznávat na základě makroskopických morfologických znaků na povrchu živné půdy nebo na povrchu infikovaného hmyzu. Determinačními mikroskopickými znaky pro identifikaci druhů je tvar a velikost konidiogenních buněk a tvar a velikost spor. Dnes lze snadno identifikovat druhy pomocí molekulárních metod. Druhy jako je B. caledonica a B. malawiensis je snadné odlišit od druhu B. bassiana, protože tyto druhy tvoří narůžovělé mycelium.

Nákaza vyvolaná druhem Beauveria bassiana je označována jako „bílá muskardina“, protože infikovaný jedinec porůstá vláknitým bílým hustým myceliem.

Přichycené konidie houby Beauveria bassiana na povrchu těla hostitele (škůdce) začnou při vhodných vlhkostních podmínkách bobtnat a následně klíčit. Klíček roste a vytváří hyfu, která se rozrůstá a postupně se větví na povrchu škůdce. Na konci špičky hyf se tvoří apresoria, která pomocí enzymů narušují kutikulu hmyzu a následně penetračním hrotem pronikají dovnitř. Častým místem penetrace u hmyzích škůdců jsou méně sklerotizované části (např. mezi hlavou a předohrudí, mezi zadohrudí a zadečkem). Kromě přímé penetrace přes kutikulu hmyzu mohou hyfy pronikat do tělní dutiny škůdce pomocí přirozených otvorů (dýchací otvor, řitní nebo ústní otvor). Hyfy prorostou až do hemolymfy, kde začne houba vytvářet hyfová tělíska (tzv. blastospory), které se množí pučením. Smrt škůdce způsobuje houba i uvolňováním sekundárních metabolitů (toxinů) a intenzivní tvorbou blastospor. Houba uvnitř těla hmyzu rychle kolonizuje jednotlivé tělní tkáně a orgány a ve velmi krátké době hostitele usmrtí a zcela ho vyplňuje a mumifikuje. Ve fázi mumifikace houba prorůstá zpět na povrch škůdce a tvoří vzdušné mycelium. Na vzdušném myceliu houba vytváří konidiogenní buňky a na rachisu se ve finální fázi vývojového cyklu vyvíjí konidie nové generace. Konidie si v dormantním stavu udržují vitalitu po dobu několika týdnů až měsíců. Konidie se mohou v prostředí snadno šířit pomocí vzduchu (vítr, pohybem člověka v porostu aj.), protože konidie jsou hydrofobní a snadno se z rachisu uvolňují. Nebo se mohou uvolnit pomocí vody (déšť, rosa, zálivka) a zároveň se konidie mohou v prostředí šířit i zoochorně, kdy se konidie přichytí na tělo zdravých jedinců stejného druhu nebo jiných druhů hmyzu (škůdce), kteří je šíří dál. Uvolněné konidie se v prostředí šíří a následně mohou infikovat další jedince škůdce v populaci nebo porostu. V optimálních podmínkách (např. teplé mikroklima skleníků a foliových krytů) může být celý vývojový cyklus realizován v průběhu 3–5 dnů, v běžných podmínkách vegetačního období mírného pásma proběhne vývoj až v rozmezí od 7 do 14 dnů, záleží zejména na relativní vzdušné vlhkosti a teplotě prostředí.

Mezi nejvýznamnější druhy rodu Beauveria patří B. bassiana, B. pseudobassiana, B. brongniartii, B. caledonica, B. tenella, B. amorpha, B. malawiensis, B. vermiconia, a další.
Houba B. bassiana se u nás v ČR přirozeně vyskytuje zejména v půdním prostředí, kde je schopna infikovat půdní hmyz nebo hmyz alespoň částí svého vývoje vázaného na půdní prostředí (kukla a dospělec mandelinky bramborové, larvy kovaříků „drátovce“, nymfy třásněnek, aj.). Zároveň se houba vyskytuje přirozeně i v lesních ekosystémech, kde infikuje některé druhy škůdců, včetně lýkožrouta smrkového. V současné době jsou v ČR registrovány biopreparáty na bázi Beauveria bassiana.  Biopreparáty jsou určeny k regulaci populací molic na rychlené zelenině a okrasných květinách. Houba B. bassiana může též vedle molic sekundárně infikovat ve sklenících a fóliovnících také třásněnky, mšice, svilušky. 
Spory houby Beauveria bassiana jsou v biopreparátech formulovány buď v práškové, nebo v olejové formulaci. V každém gramu nebo mililitru je výrobcem deklarované množství spor uváděné jako CFU/g nebo CFU/ml. Zkratka CFU znamená v překladu kolonie tvořící jednotky (česky KTJ). Po rozpuštění formulace biopreparátu jsou entomopatogenní houby aplikovány ve formě vodních suspenzí spor a to buď preventivně, nebo kurativně. Při kurativní aplikaci je třeba respektovat kontaktní účinek preparátů. Při ošetření nadzemních částí rostlin je nutné pečlivě ošetřit niky, ve kterých se vyskytuje cílový druh škůdce. Suspenze by se měla připravovat těsně před postřikem, případně maximálně 4–6 hodin před aplikací. Důležité je spotřebovat celou dávku, která byla připravena a to z toho důvodu, že po delší době smočení spor ve vodě ztrácí vitalitu a dochází k jejich odumření.

A. Bohatá, JČU