Rostlinolékařský portál

Široce polyfágní druh, který infikuje zejména dospělce a larvy hmyzu z řádu motýli Lepidoptera, dvoukřídlí Diptera, brouci Coleoptera, rovnokřídlí Orthoptera, blanokřídlí Hymenoptera, třásněnky Thysanoptera, polokřídlí Hemiptera, dále též svilušky (Prostigmata, Tetranychidae). Houba je schopna parazitovat i některé druhy rzí Pucciniaceae a padlí Erysiphaceae. Jedná se o polyfágní druh houby.

Klíčení konidií a sporulace vyžaduje většinou vysokou relativní vzdušnou vlhkost a vyšší teplotu (optimum 20 až 25 °C), což omezuje použitelnost tohoto druhu houby na skleníky. Optimální podmínky jsou důležité zejména v prvních 12 hodinách po aplikaci, kdy dochází ke klíčení a pronikání hyf do těla hostitele. V době, kdy patogen pronikne dovnitř těla hostitele, už není zapotřebí vysoká relativní vzdušná vlhkost. Uvnitř těla jsou vlhkostní podmínky zajištěny. Vhodné podmínky potřebuje opět pro proliferaci houby na povrch těla usmrceného škůdce. Pokud nejsou v této fázi vývoje podmínky optimální, houba na povrch neprorůstá a zůstává uvnitř dormantní. 

Na přirozeném hostiteli i na umělých živných půdách vytváří Isaria fumosorosea zprvu bílé vatovité mycelium, které později mění barvu do odstínů narůžovělé, nafialovělé až šedofialové barvy. Změna barvy kolonií přímo koreluje se stupněm sporulace houby. Starší, plně sporulující kultury mají až šedofialové zbarvení a vatovitý charakter se mění v prašný. Povrch je zcela pokrytý obrovským množstvím konidií (spor). Na vzdušném myceliu se tvoří vzpřímené až 100 μm dlouhé konidiofory, na kterých se formují lahvicovité konidiogenní buňky (fialidy). Na jednom konidioforu může druh I. fumosorosea vytvářet 1 až 6 fialid, ze kterých se následně vyvíjí konidie. Konidie se tvoří v řetízcích. Nejmladší konidie je vždy v kontaktu s fialidou a odtlačuje starší konidii dál do tvořícího se řetízku. Konidie houby I. fumosorosea jsou jednobuněčné oválné hyalinní s nádechem růžové později fialové barvy o velikosti 2.5–4.0 x 1.4–2.2 µm. Pohlavní stádium náležející do rodu Cordyceps sp. vytváří různě barevné protáhlé kyjovité stroma, které vyrůstá z larvy, kukly nebo dospělce hmyzu. Ve stroma jsou vnořeny plodnice peritecia, uvnitř kterých se formují vřecka s askosporami. Pohlavní forma houby se přirozeně vyskytuje hlavně v tropických a subtropických oblastech, zejména v pralesích.

V počátečních fázích infekce je možná záměna s dalšími druhy rodu Isaria nebo jinými druhy entomopatogenních hub, tvořící bílé mycelium. Determinace jednotlivých druhů rodu Isaria je založena na makroskopických a mikroskopických znacích. Některé druhy rodu Isaria tvoří jednobuněčné kulovité konidie (např. Isaria farinosa, Isaria carnea). Druhy lze snadno identifikovat pomocí molekulárních metod.

Infikovaný jedinec zpravidla porůstá vzdušných bílým myceliem, které podle stáří získává nádech narůžovělé, nafialovělé až šedofialové barvy.

Přichycené konidie houby Isaria fumosorosea na povrchu těla hostitele (škůdce) začnou při vhodných vlhkostních podmínkách bobtnat a následně klíčit. Klíček roste a vytváří hyfu, která se rozrůstá a postupně se větví na povrchu škůdce. Na konci špičky hyf se tvoří apresoria, která pomocí enzymů narušují kutikulu hmyzu a následně penetračním hrotem pronikají dovnitř. Častým místem penetrace u hmyzích škůdců jsou méně sklerotizované části (např. mezi hlavou a předohrudí, mezi zadohrudí a zadečkem). Kromě přímé penetrace přes kutikulu hmyzu mohou hyfy pronikat do tělní dutiny škůdce pomocí přirozených otvorů (dýchací otvor, řitní nebo ústní otvor). Hyfy prorostou až do hemolymfy, kde začne houba následně vytvářet hyfová tělíska (tzv. blastospory), které se množí pučením. Smrt škůdce způsobuje houba uvolňováním sekundárních metabolitů (toxinů) a intenzivní tvorbou blastospor. Houba uvnitř těla hmyzu rychle kolonizuje jednotlivé tělní tkáně a orgány a ve velmi krátké době hostitele usmrtí a zcela ho vyplňuje a mumifikuje. Ve fázi mumifikace houba prorůstá zpět na povrch škůdce a tvoří vzdušné mycelium. Na vzdušném myceliu houba vytváří konidiofory, na kterých se tvoří lahvicovité konidiogenní buňky, ze kterých se v řetízcích formují oválné konidie nové generace. Konidie si v dormantním stavu udržují vitalitu po dobu několika týdnů až měsíců. Konidie se mohou v prostředí snadno šířit pomocí vzduchu (vítr, pohybem člověka v porostu aj.), protože konidie jsou hydrofobní a snadno se z řetízků uvolní. Nebo se mohou uvolnit pomocí vody (déšť, rosa, zálivka). Zároveň se konidie mohou v prostředí šířit i zoochorně, kdy se hydrofobní konidie přichytí pomocí elektrostatických sil na tělo zdravých jedinců stejného druhu nebo jiných druhů hmyzu (škůdce), kteří je šíří dál. Takto přichycené a uvolněné konidie se v prostředí šíří a následně mohou infikovat další jedince škůdce v populaci nebo porostu. V optimálních podmínkách (např. teplé mikroklima skleníků a foliových krytů) může být celý vývojový cyklus realizován v průběhu 3 až 5 dnů, v běžných podmínkách vegetačního období mírného pásma proběhne vývoj až v rozmezí od 7 do 14 dnů, záleží zejména na relativní vzdušné vlhkosti a teplotě prostředí.

Mezi nejvýznamnější druhy rodu Isaria patří Isaria fumosorosea, I. farinosa, I. tenuipes, I. carnea, I. javanica a další. 
Houba I. fumosorosea se u nás v ČR přirozeně vyskytuje zejména v půdním prostředí, kde je schopna infikovat půdní hmyz nebo hmyz alespoň částí svého vývoje vázaného na půdní prostředí (kukla a dospělec mandelinky bramborové, larvy kovaříků „drátovce“, nymfy třásněnek, aj.). Houba se může vyskytovat i na listech v populacích mšic nebo byla nalezena i na dospělcích lýkožrouta smrkového v lesních porostech. Houba je schopna infikovat i vajíčka a kukly hmyzu. V současné době nejsou v ČR registrovány žádné biopreparáty na bázi Isaria fumosorosea, nicméně je zde schválený pomocný rostlinný přípravek na bázi houby rodu Isaria sp. V USA a Evropě jsou registrovány biopreparáty, které jsou určeny k regulaci populací savého hmyzu (molice, třásněnky, molice a svilušky) na rychlené zelenině a okrasných květinách ve sklenících. Sekundárně byla zjištěna i účinnost houby na různých druzích padlí a rzí. Po rozpuštění formulace biopreparátu jsou entomopatogenní houby aplikovány ve formě vodních suspenzí spor a to buď preventivně, nebo kurativně. Při kurativní aplikaci je třeba respektovat kontaktní účinek preparátů. Při ošetření nadzemních částí rostlin je nutné pečlivě ošetřit niky, ve kterých se vyskytuje cílový druh škůdce. Suspenze by se měla připravovat těsně před postřikem, případně maximálně 4–6 hodin před aplikací. Důležité je spotřebovat celou dávku, která byla připravena a to z toho důvodu, že po delší době smočení spor ve vodě ztrácí vitalitu a dochází k jejich odumření

A. Bohatá, JČU