Rostlinolékařský portál

Široce polyfágní druh, který infikuje dospělce i larvy řádu motýli Lepidoptera, dvoukřídlí Diptera, brouci Coleoptera, rovnokřídlí Orthoptera a polokřídlí Hemiptera.

Houby rodu Metarhizium jsou vázány na půdní prostředí. Optimální podmínky pro růst houby je 15 až 25 °C a vyžaduje vyšší vlhkost. Sporulovat může i při vlhkosti nižší než 50 %. Některé druhy/kmeny hub jsou adaptovány na podmínky jejich geografického výskytu.

Houba Metarhizium anisopliae vytváří na živné půdě nebo na infikovaném hmyzu kompaktní mycelium, které je zpočátku bělavé, později vlivem sporulace zelená. Na myceliu se tvoří nerovnoměrně větvené konidiofory, které tvoří útvary podobné hustým mnohoramenným svícnům. Konidiogenní buňky jsou krátké a tvoří se v blocích. Konidie jsou oválné, kyjovité až hranolovité a tvoří se v kompaktních sloupcích (řetízcích). Kompaktní řetízky jsou k sobě těsně přimknuty. Na obou koncích jsou konidie zaobleny a mají zelenou, zelenošedou až olivově zelenou barvu. Konidie jsou dlouhé 4,25 –6,48 µm a široké kolem 3,51–5,18 µm. Pohlavní stádium náležející do rodu Cordyceps sp. (=Metacordyceps sp.) vytváří různě barevné protáhlé kyjovité stroma, které vyrůstá z larvy, kukly nebo dospělce hmyzu. Ve stroma jsou vnořeny plodnice peritecia, uvnitř kterých se formují vřecka s askosporami. Pohlavní forma houby se přirozeně vyskytuje hlavně v tropických a subtropických oblastech, zejména v pralesích.

Záměna je možná za další druhy rodu Metarhizium. Identifikace druhů je možná pomocí molekulárních metod. Determinace na základě mikroskopických znaků je obtížná i pro zkušené mykology.

Nákaza vyvolaná druhem Metarhizium anisopliae je označována jako „zelená muskardina“, protože infikovaný jedinec porůstá hustým kompaktním myceliem a při plné sporulaci je tento druh zelený.

Přichycené konidie houby Metarhizium anisopliae na povrchu těla hostitele (škůdce) začnou při vhodných vlhkostních podmínkách bobtnat a následně klíčit. Klíček roste a vytváří hyfu, která se rozrůstá a postupně se větví na povrchu škůdce. Na konci špičky hyf se tvoří apresoria, která pomocí enzymů narušují kutikulu hmyzu a následně penetračním hrotem pronikají dovnitř jejich těla. Častým místem penetrace u hmyzích škůdců jsou méně sklerotizované části (např. mezi hlavou a předohrudí, mezi zadohrudí a zadečkem). Kromě přímé penetrace přes kutikulu hmyzu mohou hyfy pronikat do tělní dutiny škůdce pomocí přirozených otvorů (dýchací otvor, řitní nebo ústní otvor). Hyfy prorostou až do hemolymfy. Smrt škůdce způsobuje houba uvolňováním destruktivních sekundárních metabolitů (toxinů). Houba uvnitř těla hmyzu rychle kolonizuje jednotlivé tělní tkáně a orgány a ve velmi krátké době hostitele usmrtí a zcela ho vyplňuje a mumifikuje. Ve fázi mumifikace houba prorůstá zpět na povrch škůdce a tvoří vzdušné mycelium. Na vzdušném myceliu houba vytváří konidiofory, na kterých se tvoří svícnovitě konidiogenní buňky, ze kterých se tvoří konidie tvořící kompaktní řetízky. Konidie si v dormantním stavu udržují vitalitu po dobu několika týdnů až měsíců. Houba se vyskytuje výhradně v půdním prostředí. Konidie se mohou v půdním prostředí šířit pomocí půdní vody a zároveň se konidie mohou šířit i zoochorně, kdy se konidie přichytí na tělo hmyzích larev nebo dospělců, které je na krátké vzdálenosti v půdě šíří. Přichycené konidie na těle zdravých hostitelů mohou vyvolat opět infekci. V optimálních půdních podmínkách může být celý vývojový cyklus realizován v průběhu 3 až 5 dnů.

Mezi nejvýznamnější druhy rodu Metarhizium patří Metarhizium anisopliae, M. brunneum, M. flavoviride, M. majus, M. minus, M. album a další. 
Houby rodu Metarhizium se u nás v ČR přirozeně vyskytují pouze v půdním prostředí, kde jsou schopny infikovat různé druhy hmyzu vázané výhradně na půdní prostředí nebo druhy, které alespoň část svého vývoje prodělávají v půdě (např. larvy kovaříků „drátovci“, larvy lalokonosců, larvy chrousta obecného „ponravy“, nymfy třásněnek). V současné době není v ČR registrován žádný biopreparát na bázi M. anisopliae. Nicméně, se u nás vyrábí supresivní substráty, do kterých jsou vmíchávány konidie houby Metarhizium anisopliae spolu s konidiemi mykoparazitické houby Trichoderma virens. V Evropě a USA je registrován biopreparát na bázi M. anisopliae (překlasifikováno na druh M. brunneum), který je určen k regulaci populací třásněnek, molic, roztočů na rychlené zelenině a okrasných květinách ve sklenících a zároveň proti larvám brouků z čeledi nosatcovití (např. lalokonosci) škodících na kořenových systémech rostlin nebo trávníků. Zároveň je biopreparát registrován proti klíšťatům.  
Po rozpuštění formulace biopreparátu jsou entomopatogenní houby aplikovány ve formě vodních suspenzí spor a to buď preventivně, nebo kurativně. Při aplikaci půdní formulce je do půdy zaváděna samotná formulace, tj. granule nebo je po rozpuštění resp. vymytí formulace aplikována suspenze spor. Suspenze by se měla připravovat těsně před postřikem, případně maximálně 4–6 hodin před aplikací. Důležité je spotřebovat celou dávku, která byla připravena a to z toho důvodu, že po delší době smočení spor ve vodě ztrácí vitalitu a dochází k jejich odumření. Po aplikaci se v půdním profilu vytváří soustava přirozených infekčních zón, která způsobuje dlouhodobý infekční tlak na škůdce. U supresivních substrátů je infekční tlak rovnoměrný, protože spory jsou promíchány v celém půdním substrátu a v případě výskytu škůdce dochází k okamžitému účinku.

A. Bohatá, JČU