Rostlinolékařský portál

Blýskavka kukuřičná je polyfágní škodlivý organismus škodící na více než 80 rostlinných druzích. Preferuje rostliny z čeledi lipnicovité (Poaceae), ale dále se vyskytuje např. na rostlinách z čeledí bobovité (Fabaceae), brukvovité (Brassicaceae), lilkovité (Solanaceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), tykvovité (Cucurbitaceae) a dalších. 
Hlavními hostiteli jsou např. bavlník (Gossypium spp.), brukev zelná (Brassica oleracea), cukrová řepa (Beta vulgaris var. saccharifera), cukrová třtina (Saccharum officinarum), čirok dvoubarevný (Sorghum bicolor), fazol obecný (Phaseolus vulgaris), jetel (Trifolium spp.), kukuřice setá (Zea mays), lilek brambor (Solanum tuberosum), lilek vejcoplodý (Solanum melongena), listopadka zahradní (Chrysanthemum morifolium), okurka setá (Cucumis sativus), paprika setá (Capsicum annuum), pelargonie (Pelargonium spp.), rajče jedlé (Solanum lycopersicum), rýže setá (Oryza sativa), sója luštinatá (Glycine max), špenát setý (Spinacia oleracea), tabák (Nicotiana tabacum) a tolice vojtěška (Medicago sativa).

V ČR zatím nebyl zjištěn výskyt blýskavky kukuřičné. Od roku 2019 je na území ČR prováděn úřední detekční průzkum výskytu tohoto škůdce s finančním příspěvkem EU.

Dospělci blýskavky kukuřičné mají rozpětí křídel 32−38 mm. Samice má přední křídla šedá až šedohnědá s nevýraznou kresbou. Samec má přední křídla světle hnědá, slámově hnědá či šedá s výraznější kresbou tvořenou tmavými značkami a světlými proužky a skvrnami. Zadní křídla jsou bílá, hnědě lemovaná.
Vajíčka blýskavky jsou kulatá, v průměru 0,75 mm velká, zprvu zelená, později světle hnědá. Jsou kladena na listy ve shlucích ve dvou až čtyřech vrstvách, jeden shluk může obsahovat 100−300 vajíček. Jsou pokryta ochrannou vrstvou šupinek ze zadečku samice, která připomíná plsť. Jedna samička může naklást až 1000 vajíček.
Housenky jsou po vylíhnutí zelené, během růstu se jejich zbarvení může měnit na hnědé až černé s podélnými pruhy. Velké housenky mají žlutou kresbu ve tvaru obráceného písmene Y na hlavě. Obvykle se vyskytuje šest larválních instarů, někdy pět. Dospělá housenka je 35−40 mm dlouhá. 
Kukla je leskle hnědá, dlouhá až 18−20 mm.  

Dospělce blýskavky kukuřičné lze zaměnit s dospělci blýskavky S. exempta a blýskavky bavlníkové. V Africe může být zaměněn také za druh blýskavka červivcová. Housenky blýskavky kukuřičné se od jiných druhů liší agresivním chováním při žíru a tmavým zbarvením.

U kukuřice housenky skeletují listovou čepel a mohou zcela poškodit vegetační vrchol. Velké housenky mohou překousat rostliny do stáří 30 dnů na jejich bázích. Starší rostliny mohou mít napadané palice a housenky zde mohou poškodit zrna. U rajčat jsou požerky housenek na pupenech, vegetačních vrcholech a na plodech. Při vysoké populační hustotě se housenky mohou přemisťovat v houfech za potravou, ale vesměs dávají přednost lipnicovitým rostlinám, jsou-li dostupné.

Obdobné příznaky mohou působit i housenky jiných druhů motýlů.

Vajíčka jsou kladena v noci na spodní strany dolních listů hostitelské rostliny. Líhnutí trvá 2−10 dnů (obvykle 3−5 dnů). Housenky skeletují nebo okénkují listy a mohou zcela poškodit vegetační vrchol rostliny. U větších housenek se objevuje kanibalismus. Rychlost vývoje housenek během šesti instarů závisí na potravních a teplotních podmínkách a obvykle trvá 14−21 dnů. Větší housenky jsou noční, pokud se nezačnou ve skupinách rozptylovat a hledat jiné zdroje potravy. Kuklení probíhá uvnitř volného kokonu v hliněné komůrce, nebo jen zřídka mezi listy na hostitelské rostlině, a trvá 9−13 dnů. Dospělci se líhnou v noci a před obdobím kladení vajíček obvykle létají na vzdálenosti mnoho kilometrů. V průměru žijí dospělci 12−14 dnů. 
Teplotní optimum pro vývoj housenek je 28 °C, ale pro kladení vajíček a kuklení je nižší. V tropech mohou být 4−6 generací ročně, ale v severních oblastech areálu výskytu pouze 1−2 generace. Při nižší teplotě vývoj a aktivita ustává, mráz všechna stadia obvykle zahubí. Například v USA přezimuje škůdce obvykle pouze v jižním Texasu a na Floridě, v mírných zimách kukly přežijí i severněji.

Blýskavka kukuřičná je tažný motýl schopný aktivně se šířit na velké vzdálenosti (tisíce kilometrů). Housenky blýskavky se na kratší vzdálenosti přesunují za potravou v koordinovaných útvarech. Významným způsobem šíření je také obchod s hostitelskými rostlinami, např. se zeleninou, ovocem a někdy i s okrasnými bylinami.

Hospodářský význam blýskavky je proměnlivý. Lokálně silné napadení rostlin se vyskytuje sporadicky a některé oblasti jsou ohroženější než jiné. Po poškození listů žírem se rostliny zotavují obvykle poměrně rychle, ale velké populace housenek mohou způsobit defoliaci a následné ztráty na výnosech. Velké housenky mohou způsobit rozsáhlé poničení klíčních a mladých rostlin překousáním jejich stonku. Housenky mohou poškozovat také zrna kukuřice a plody rajčete. 
V Nikaragui byl zaznamenán 33% nárůst výnosu kukuřice u insekticidně ošetřovaných porostů. Při napadení 55−100 % rostlin kukuřice během fáze prodlužovacího růstu byly ztráty na výnosech 15−73 %. V západní a střední Africe škodí housenky tohoto druhu na kukuřici mnohem více než housenky jiných druhů rodu blýskavka.

Blýskavka kukuřičná je původní v tropických a subtropických regionech Ameriky. Vyskytuje se prakticky ve všech státech Severní Ameriky, Střední Ameriky a Karibiku, Jižní Ameriky. V roce 2016 byl tento druh poprvé zjištěn v Africe, kde se nyní rychle šíří směrem od jihu na sever kontinentu a její výskyt byl během následujících dvou let zjištěn ve více než třiceti zemích. Blýskavka se vyskytuje také v některých státech Asie (Indie, Jemen, Myanmar, Thajsko). V Evropě se nevyskytuje.

Blýskavka kukuřičná se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. 
Rostliny rodů hvozdík (Dianthus), listopadka (Chrysanthemum) a pelargonie (Pelargonium), kromě osiva, ale včetně řezaných květin, dovážené do EU ze třetích zemí, musí pocházet z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou blýskavky kukuřičné (a také blýskavek S. eridania a S. litura), nebo z místa produkce, v němž nebyly od počátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány žádné příznaky výskytu těchto blýskavek, nebo musí být podrobeny vhodnému ošetření proti blýskavkám. 
Z vědeckého stanoviska zpracovaného Evropským úřadem pro bezpečnost potravin vyplynulo, že by se blýskavka mohla usídlit a působit větší škody na jihu Evropy, případně by tam mohla migrovat, pokud se rozšíří v severních zemích Afriky. Proto Evropská komise stanovila další fytosanitární požadavky k omezení rizika zavlečení a rozšíření blýskavky, a to prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/638, upraveným později rozhodnutím 2019/1598. Podle tohoto prováděcího rozhodnutí musí být plody papriky (Capsicum spp.), momordiky (Momordica spp.), lilku vejcoplodého (Solanum melongena), lilků S. aethiopicum a S. macrocarpon, pocházející ze třetích zemí kromě Švýcarska, a dále rostliny kukuřice seté (Zea mays L.), kromě živého pylu, rostlinných tkáňových kultur, semen a zrn, pocházející ze třetích zemí kromě Švýcarska, opatřeny rostlinolékařským osvědčením. Dále musí tyto komodity pocházet ze země nebo oblasti, v nichž není znám výskyt blýskavky kukuřičné, nebo musí být vypěstovány na úředně registrovaném a kontrolovaném stanovišti, při splnění dalších stanovených požadavků, nebo musí být podrobeny účinnému ošetření proti blýskavce. V souladu s prováděcím rozhodnutím Komise nařídil ÚKZÚZ odpovídající mimořádná rostlinolékařská opatření s č.j. UKZUZ 208799/2019, ze dne 22. 11. 2019.  
Blýskavka kukuřičná je zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Průzkumy se provádějí ve vhodných termínech v roce s ohledem na možnost zjistit výskyt blýskavky a zahrnují přinejmenším použití vhodných pastí, jako jsou feromonové nebo světelné pasti, a v případě podezření na napadení blýskavkou odběr vzorků a jejich identifikaci. Možné jsou i vizuální prohlídky porostů hostitelských rostlin a vyhledávání příznaků poškození způsobených žírem housenek.

Při zjištění výskytu blýskavky kukuřičné na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. Přirozenou prevenci zajišťují zimní mrazy, které působí vysokou mortalitu housenek a kukel. Řezané květiny mohou být ošetřeny udržováním při nízkých teplotách (méně než 1,7 °C po dobu 2−4 dnů) s následnou fumigací.  
V oblastech výskytu blýskavky lze využít hybridy kukuřice, které jsou odolné vůči širokému spektru škůdců včetně housenek působících defoliaci rostlin. Možné by bylo i použití metody tzv. matení samců pomocí samičích sexuálních feromonů, kdy dochází k rušení páření škůdce. 
Byl zaznamenán velký počet druhů blanokřídlého hmyzu parazitujícího na housenkách blýskavky a mnoho predátorů. Přirozené úrovně parazitování housenek jsou často velmi vysoké (20−70 %), většinou jde o druhy z čeledi lumčíkovitíí (Braconidae). Přibližně 10−15 % housenek je často likvidováno patogeny.

Insekticidní ošetření kukuřice se doporučuje v případě, že je poškozeno 5 % klíčních rostlin, nebo je napadeno 20 % listových pater malých rostlin (během prvních 30 dnů). U čiroku je za práh škodlivosti považován výskyt 1 nebo 2 housenek na jedno listové patro a 2 housenek na jednu latu. Někde se však může projevit rezistence škůdce vůči insekticidům. V zahraničí byly proti druhům rodu Spodoptera doporučovány např. účinné látky esfenvalerát, chlorpyrifos, malathion, permethrin a lambda-cyhalothrin.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1134 opatření proti zavlékání organismu Spodoptera frugiperda na území Unie.