Rostlinolékařský portál

Lodyhy až 1,5 m dlouhé. Listy a listeny jsou ve 4–6četných přeslenech. Ponořené listy jsou peřenosečné, s 10–28. Za vyšších teplot (nad 15°C) může docházet k tvorbě vynořených, 3–35 cm dlouhých květonosných klasů s nápadnými přesleny kopinatých až vejčitých, 4–12 mm dlouhých, listům podobných listenů, zpravidla se zubatým okrajem. Drobné (korunní lístky 1,5–3 mm) oboupohlavné květy mají 4 tyčinky a 4 purpurové, hustě dlouze brvité blizny; často také bývají přítomny květy jednopohlavné (samčí v nejhořejší, samičí v nejspodnější části květenství). Rostlina na podzim vytváří turiony, pupeny sloužící k přezimování.

Roste ve stojatých i tekoucích vodách, ideálně s vyšší hodnotou pH (alkalické).

Z domácích druhů jsou ze stejného rodu stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), s. střídavokvětý (M. alterniflorum) a zejména s. přeslenatý (M. verticillatum). Vzhledem k výrazné fenotypové plasticitě se druhy obtížně rozeznávají (zejména při absenci květů a plodů). Další druh na unijním seznamu inv. druhů, stolístek vodní (M. aquaticum) má lodyhy i nad vodní hladinou (více viz karta tohoto druhu). Ekologicky i morfologicky podobným rodem je růžkatec (Ceratophyllum sp.) (u nás r. ostnitý a r. bradavčitý), který se liší zejména vidličnatě zakončenými listy. Podobnost lze nalézt též u lakušníků (Batrachium spp.), které nemají listy v přeslenu, nebo u prustky obecné (Hippuris vulgaris), ta má ovšem jednoduché jehlicovité listy. Podobná je i dalšímu invaznímu druhu na unijním seznamu, chebuli karolínské. Ve své domovině je stolístek různolistý taxonomicky velmi komplikovaným druhem, jeho určení by tedy mělo vždy být potvrzeno specialistou.

Husté porosty stolístku vytěsňují původní druhy a snižují biodiverzitu daného místa, ve vodních tocích snižují rychlost proudění vody. Omezují rekreační aktivity ve vodě (plavání, rybaření, lodní plavba), utržené lodyhy mohou blokovat pumpy ve vodních elektrárnách či zařízeních měřících průtok. Obtížně odstranitelný druh. Nebezpečí je též ve snadné záměně s domácími druhy. 
Chemické odstranění velmi těžko proveditelné vzhledem k omezenému využití ve vodním prostředí. Zahraniční studie uvádějí používaný herbicid 2,4-D. Navíc po odumření rostlin se biomasa rozkládá a přispívá ke snížení obsahu kyslíku ve vodě a následné eutrofizaci. Mechanické odstranění je při správné aplikaci dosti účinné, ale poměrně náročné. Je nutno jej provádět opakovaně a snažit se o odstranění veškeré biomasy (bariéry), jelikož z úlomků lodyh se druh může rozšířit dále. Dobré a méně náročné zkušenosti jsou z Irska, kde mechanicky odstraňují turiony jednou ročně v listopadu. Účinné je též snížení vodní hladiny či vypuštění vodní plochy (je-li to možné) nebo bagrování dna. Několik druhů herbivorního hmyzu (Euhrychiopsis lecontei) dokáže redukovat výskyt stolístku, ale jen v jeho domovině. Býložravým rybám (např. amur) příliš nechutná. V Severní Americe poměrně významně omezuje výskyt stolístku bobr.  

V České republice se v současné době vyskytuje pouze v akváriích či zahradních jezírkách. Výskyt z volné přírody zatím není znám.