Rostlinolékařský portál

Lodyhy až 2 m dlouhé, na obnaženém substrátu plazivé, kořenující, bohatě větvené. U báze často červeně zbarvené, silné 4–5 mm. Listy v přeslenech po 4–6, pod vodní hladinou často chybí, pokud jsou vyvinuty, jsou 1,7–4 cm dlouhé, 0,4–1,2 cm široké, hřebenitě peřenosečné v 25–30 niťovitých úkrojků. Bývají načervenalé. Listy nad vodou jsou nesmáčivé, pokryté vrstvičkou vosku, tvarem hřebenitě peřenosečné v 18–36 čárkovitých úkrojků. Délka listů 1,5–3,5 cm, šířka cca 0,7 cm. Na bázi listů se vyskytují četné hydatody. Jednopohlavné drobné bílé květy sdruženy v nenápadné klasy. Kvete od května do srpna (Velká Británie). V sekundárním areálu se výborně a rychle šíří samovolně pomocí úlomků stonků. Pohlavní rozmnožování prakticky neprobíhá, samčí jedinci se mimo svou domovinu vyskytují zcela ojediněle.

Osidluje zejména malé vodní plochy, pomalu tekoucí vody, ideálně s bahnitým dnem a dostatkem živin. Hůře přežívá mrazy.

Domácí stolístky - stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), s. střídavokvětý (M. alterniflorum) a s. přeslenatý (M. verticillatum) – mají lodyhy celé pod vodní hladinou (jde o submerzní hydrofyty), nad vodní hladinou se objevuje pouze klasovitá květenství. Pouze s. přeslenatý vytváří občas při nedostatku vody terestrickou formu. Ekologicky i morfologicky podobným rodem je růžkatec (Ceratophyllum sp.) (u nás r. ostnitý a r. bradavčitý), který se liší zejména vidličnatě zakončenými listy. Podobnost lze nalézt též u prustky obecné (Hippuris vulgaris), ta má ovšem jednoduché jehlicovité listy. Podobná je i dalšímu invaznímu druhu, kabombě.

Zavlečen do teplejších oblastí mírného pásu až po subtropické regiony celého světa. 
V České republice se v současné době vyskytuje pouze v akváriích či zahradních jezírkách. Výskyt z volné přírody zatím není znám.