Rostlinolékařský portál

Vodní ponořená rostlina, kořenící ve dně. Listy světle zelené, v 3–4četných přeslenech, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 5–15 mm dlouhé a 1,4–2,0 mm široké. Na okrajích jsou nezřetelně pilovité a na konci dlouze a ostře zašpičatělé, často bývají zkroucené. Jde o dvoudomou rostlinu. Samčí květy jsou krátce stopkaté, před rozkvětem se oddělí a vyplují na hladinu, kde vykvetou. Samičí květy mají dlouhou stopku a rozvíjejí se na hladině. Oba květy jsou bílé a trojčetné. Plodem je tobolka, nicméně v Evropě se rostlina rozmnožuje zřejmě jen vegetativně.

Agresivní invazní druh, vytlačuje ostatní druhy (u nás např. některé druhy rdestů či naturalizovaný postinvazivní vodní mor kanadský). Může masově zarůstat vodní plochy, čímž mj. mění chemismus půdy (obsah kyslíku a živin, pH), komplikuje až znemožňuje plavání a provoz menších lodí.

Velmi podobný je vodní mor kanadský (Elodea canadensis), který má o něco užší a tmavší lístky, které jsou nejširší uprostřed a na konci jsou oblé. Podobná je též spirálovka větší (Lagarosiphon major), která je též na unijním seznamu inv. druhů a u nás se zatím nevyskytuje. Oproti v. moru má listy střídavé, vyrůstající v hustých spirálách, jsou tužší a dozadu ohnuté. Dalším podobným druhem je morovinka hustokvětá (Egeria densa), která je o poznání mohutnější a listy má většinou ve 4četných přeslenech. U nás byla nalezena zplanělá asi na třech lokalitách, její šíření však nemá invazní charakter.

Souvisle se vyskytuje v řece Ohři, jinde zatím na několika lokalitách. Vzhledem ke snadné záměně s vodním morem kanadským (Elodea canadensis) je jeho výskyt patrně častější.  
Mechanický způsob likvidace pomocí vyžínání a vytrhávání, na větší plochy lze využít speciální stroje kombajnového typu (zkušenosti jsou např. z Boleveckého rybníka v Plzni, kde takto omezují výskyt vodního moru po několik let). Bohužel se rostlina snadno množí vegetativně, takže je velké riziko vzniku nových populací z neodstraněných úlomků lodyh. Další efektivní možností je nasazení rostlinožravých ryb (např. amur bílý), zde ale může docházet k eutrofizaci a tím i rozvoji vodního květu. Rybníky lze vypustit a nechat vymrznout/vyschnout. Lze také rostliny zastínit (fólie na hladině, vysázení stromů podél břehů, ideálně na jižní straně. Chemická eradikace (např. terbutryn, dichlobenil) je též možná, ale dosti nevhodná (usmrcení necílových druhů, nutnost opakování akce).