Rostlinolékařský portál

Vynořené vodní rostliny se dvěma životními formami. První růstové stadium se vyznačuje šlahounovitým růstem (na vodě či zamokřené půdě), světlými drobnými kořínky a střídavými řapíkatými listy vejčitého tvaru. Ze šlahounů postupně vyrůstají stonky s podlouhle kopinatými střídavě uspořádanými listy. V červenci (červen až září – údaje z Francie) se objevují pětičetné 2–5 cm velké žluté květy. Plodem jsou 13–25 mm dlouhé a 3–4 mm široké tobolky. Produkce semen je značná – z 1 m² plodícího porostu je vyprodukováno zhruba 10 000 semen (v našich podmínkách by zřejmě neklíčily). 
Nejlépe je lze rozlišit v době květu – L. peploides má korunní lístky dlouhé cca 1–1,5 cm, tyčinky pak 1–1,7 mm. Kališní lístky jsou u L. peploides více zašpičatělé až trojúhelníkovité, u L. grandiflora spíše zakulacené. L. grandiflora a L. peploides jsou si velmi podobné.

Zakucelky osidlují mokřiny, podmáčené louky, pomalu tekoucí řeky a potoky (dobře snáší kolísání vodní hladiny), rybníky, jezera a vodní nádrže (až do hloubky tří metrů), díky adventivním kořenům na šlahounech (poutání vzdušného kyslíku) snáší i hypoxické vodní prostředí. Ideálně osidluje osvětlená místa, její výskyt je limitován rychlostí toku, salinitou a hůře prospívá v konkurenci některých helofytů (rákos). Nebezpečí těchto rostlin je kromě zarůstání vodní hladiny, vytlačování původních druhů a kompetice o životní prostor také jejich schopnost vylučovat do prostředí chemické látky omezující růst a přežívání ostatních rostlin (alelopatie).

V Evropě se vyskytují i další zavlečené blízce příbuzné a velmi podobné druhy, se kterými je možno tyto rostliny zaměnit. Nicméně se jedná též o nežádoucí invazní druhy. Pro určení rostliny je nejvhodnější období jejího kvetení. V této době tak odpadne možnost záměny s domácími druhy s podobnými listy, avšak odlišně kvetoucími - zejména rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) a pomněnka bahenní (Myosotis palustris).

Likvidace mechanickým odstraněním je náročné a obtížné, především kvůli tomu, že se musí dbát na odstranění co nejvíce úlomků z rostlin, ze kterých by mohly regenerovat. Chemický zásah jako i u ostatních vodních rostlin prakticky nepřichází v úvahu, vzhledem k charakteru prostředí výskytu.
V České republice nebyly dosud ve volné přírodě nalezeny.