Rostlinolékařský portál

Bambusa arundinacea 
Z vytrvalého oddenku rostlina vyhání dutá, rychle rostoucí dřevnatějící stébla, ve své domovině až 10−20 m vysoká a 5−10 cm silná. Stébla obsahují oxid křemičitý, který jim dodává pevnost a trvanlivost. Listy úzce kopinaté až 50 cm dlouhé s krátkým řapíkem. Z kolínek vyrůstají listnaté článkovité adventivní větévky, které jsou většinou trnité. Na vrcholku starých stébel jsou bohatě složené víceleté klásky samčí a samičí. Květy se objevují zřídka. Plody podlouhlé obilky.

Bambusy mají původní výskyt na všech kontinentech mimo Antarktidu a Evropu. U nás se bambus pěstuje jako okrasná nádobová rostlina nebo v teplejších oblastech i venku. Za vegetační sezónu dorůstá asi do 3 m. Vyžaduje hlinitopísčitou půdu s vyšším obsahem křemičitanů a v době vegetace bohatou závlahu. Některé druhy snášejí krátkodobě až k − 20 °C. 

Fyziologické poruchy se projevují hnědými skvrnami na listech nebo zasycháním jejich špiček. 

Škůdci bambusy netrpí.