Rostlinolékařský portál

Rod zahrnuje více než 500 druhů mšic, kdy v našich podmínkách je jich cca 280 druhů. Jedná se druhy dicyklické (Aphis fabae, A. frangulae, A. gossypii, A. grossulariae, A. nasturtii, A. sambuci, A. spiraecola) i monocyklické (A. farinosa, A. idaei, A, lambersi, A. plamtaginis, A. pomi, A. rumisis, A. schneideri, A. spieraephaga).
Zimní hostitelé: brslen, kalina, pustoryl, katalpa, řešetlák, krušina, angrešt, bez, tavolník, vrba, maliník, jabloň, hloh, hrušeň, skalník, jeřáb, mrkev a další.
Letní hostitelé: miříkovité, hvězdnicovité, kozlíkovité, jitrocelovité, rdesnovité, liliovité, kopřivovité, slézovité, růžovité, zimolezovité a další.

Rod zahrnuje hospodářsky významné škůdce rostlin. Velikost cca 2–3 mm. Zbarvení variabilní, ale zpravidla tmavé (zelené, hnědé, šedé až černé). Některé druhy jsou ovšem světlejší (zelené, růžové nebo oranžové). Tykadla kratší než tělo. Sifunkuli jsou víceméně válcovité nebo se od báze ke špičce zužují, nikdy nejsou zřetelně zduřelé. Kauda je trojúhelníkovitého, prstovitého nebo jazykovitého tvaru. Po stranách zadečku jsou pod sifunkuli přítomny bradavky (determinační znak celého rodu).

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Vytváří rozsáhlé kolonie převážně na spodní straně listů a letorostů. Důsledkem sání dochází k deformacím listů, barevným změnám nebo dokonce defoliaci. Rostliny jsou oslabené a zpožďují se ve vývoji.

Přezimují ve stadiu vajíček. Na jaře se líhnou zakladatelky, které se dál partenogeneticky rozmnožují (samobřezost). Po vytvoření okřídlených jedinců přelétávají na další hostitele (dicyklické) nebo zůstávají na hostitelské rostlině a jen se šíří na jiné části téže rostliny či na příbuzné druhy v nejbližším okolí (monocyklické). Během roku dochází zpravidla ke střídání několika okřídlených a bezkřídlých generací. Na podzim se vytváří obě pohlaví, následně dochází k páření a kladení vajíček.

Významné škody působí převážně druhy sající na hospodářských plodinách. Zvláště na mladých rostlinách dochází k přímým škodám sáním, ale jsou schopné působit i druhotné škody přenosem rostlinných virů. Při vhodných podmínkách může dojít k rychlému přemnožení a následně působí jako kalamitní škůdci.

Aphid Bulletin.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky každý týden v Aphid Bulletin na svých webových stránkách. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.

• Podpora přirozených nepřátel.
• Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, ploštice, pavouci, sekáči, škvoři, draví roztoči, entomopatogenní houby aj.

Při zjištění kolonií mšic je vhodné v závislosti na tom, zda jsou rostliny pěstovány v uzavřených nebo otevřených podmínkách využít přirozených nepřátel mšic, viz výše, nebo využít komerčně dostupných preparátů na bázi parazitoidů (Aphidius spp, Aphelinus sp., Praon sp.) nebo predátorů (Aphidoletes sp., Chrysopa sp. a Macrolophus sp.). V boji proti mšicím se dále se uplatňují přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Lecanicillium spp. nebo Beauveria spp. V přírodě jsou mšice dále napadány houbami rodu Enthomopthorales.Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Také výtažky rostlin z tabáku nebo citrusů vykazují aficidní účinky. Proti mšicím je možné využít též přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat a využít při aplikaci smáčedla, která narušují voskový povrch těla mšic.

Pro zabránění vzniku rezistence je nutné střídat v postřikové sezoně přípravky s účinnými látkami s různým mechanizmem účinku.

Hodnocení se provádí listovými zkouškami zjišťováním přítomnosti neokřídlených mšic na spodní straně listů dolního, středního a horního listového patra.

S. Rychlý, D. Fryč, ÚKZÚZ