Rostlinolékařský portál

Mezi hostitelské dřeviny řadíme smrk (Picea spp.), jedle (Abies spp.) a modřín (Larix spp.).

Popraška smrková je díky symptomům (výskyt mravenců a výrazných otvorů datlovitých ptáků) prakticky nezaměnitelná.

Plodnice nejsou vždy přítomny. Jsou jednoleté, tvoří jemné rozlité hrbolaté povlaky, které jsou v mládí bíle zbarvené, později jsou nažloutlé až nazelenalé. Ve stáří hnědé či olivově zelené. Popraška smrková fruktifikuje mezi červnem a říjnem. Jednoznačný a prakticky nejvýznamnější symptom jsou výrazné otvory na kmeni od datlovitých ptáků. Ti vytvářejí otvory kvůli hnízdícím mravencům vprostřed kmene, neboť ti žijí v symbióze s popraškou smrkovou působící rozklad dřeva ve kmeni. 
Popraška smrková způsobuje hnědou hnilobu.

Hnědá hniloba probíhá kuželovitě do báze kmene. V prvotní fázi se napadené dřevo nijak neodlišuje od zdravého dřeva. V dalších fázích se napadená část barví do odstínu okrově hnědé barvy, objevují se podélné i příčné trhlinky a dřevo se začíná hranolovitě rozpadat. V poslední fázi se dřev odrtí na jemný prášek. Takto vyhnilým dřevem se živí některé druhy mravenců, například mravenec obrovský (Camponotus herculaeus) či mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda). Mezi mravenci a popraškou tak vzniká určitá symbióza. Výskyt těchto mravenců u zdánlivě zdravých stromů slouží jako indikátor napadených stromů. Když hniloba pokročí i s mravenci výše do kmenu, datlovití ptáci vysekávají běl a hledají kukly mravenců kvůli potravě.

Jedná se o houbového patogena působícího zejména v lesních porostech. Jak mravenci postupně rozšiřují hnízda, můžou ve kmeni vystoupat až 10 m vysoko. Ohrožuje stabilitu stromu, a tak je velmi důležité dbát na zvýšenou pozornost a bezpečnost při kácení. Stromy jsou taktéž náchylné ke zlomu v místech, kde jsou zeslabené.

J. Rozsypálek, MENDELU