Rostlinolékařský portál

Z komplexu druhu Ralstonia solanacearum, který zahrnoval 4 fylotypy, byly v roce 2014 překlasifikovaly 3 odlišné druhy: R. solanacearum, R. pseudosolanacearum a z fylotypu 4 R. syzygii. Tento druh se dále člení na 3 podruhy: R. syzygii subsp. syzygii – patogen způsobující „Sumatra disease“ rostlin hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum) v Indonésii, R. syzygii subsp. celebesensis – patogen způsobující „blood disease“ na banánovnících (Musa spp.) a R. syzygii subsp. indonesiensis, jež je příčinou bakteriálního vadnutí širšího spektra rostlin. 
Bakterie R. syzygii subsp. indonesiensis byla potvrzena u těchto rostlinných druhů: dosna indická (Canna indica), durman obecný (Datura stramonium), hřebíčkovec kořenný (Syzygium aromaticum), klejicha kurasavská (Asclepias curassavica), lilek brambor (Solanum tuberosum), l. černý (S. nigrum), l. rajče (S. lycopersicum), paprika setá (Capsicum annuum) a tabák virginský (Nicotiana tabacum).

Nevyskytuje se.

Detekční průzkum probíhal v roce 2024.

Symptomy onemocnění způsobené bakterií R. syzygii subsp. indonesiensis nejsou odlišné od symptomů způsobených druhy R. solanacearum nebo R. pseudosolanacearum. Také se jedná o patogen, který napadá a kolonizuje cévní svazky a tím přerušuje transport vody, a proto je nejčastějším příznakem vadnutí. Vadnutí může být zpočátku reverzibilní a pouze u mladých rostlin v nejteplejších částech dne. Tím, jak přetrvávají vhodné podmínky pro rozvoj patogenu a choroba se rozvíjí, vadnutí se stává nevratné a napadené rostliny umírají. Napadne-li patogen pouze několik cév, příznaky se projeví jen na některých stoncích, případně listech. Listy žloutnou, rostliny zakrsávají. Dalším charakteristickým příznakem je diskolorace cévního pletiva, které je patrné na příčném řezu napadeným kořenem, stonkem či hlízou. Z příčně rozříznutého stonku lze někdy vytlačit bakteriální sliz. Postupně dochází k rozasáhlé tvorbě nekróz a kolapsu celé rostliny.

Příznaky lze zaměnit s příznaky dalších patogenů, které napadají vodivá pletiva rostlin, např. původce bakteriální kroužkovitosti bramboru Clavibacter sepedonicus a hub rodů Fusarium, Verticillium nebo Dickeya na bramboru, či původce bakteriálního vadnutí rajčete Clavibacter michiganensis subsp. michiganensis na rajčeti.

O epidemiologii a biologii bakterie R. syzygii subsp. indonesiensis existuje málo literárních údajů. Nicméně tak jako u ostatních druhů komplexu R. solanacearum i tato bakterie dokáže přežívat na pozemcích dlouhou dobu. Na rozdíl od druhu R. solanacearum, způsobujícího bakteriální hnědou hnilobu bramboru, R. syzygii subsp. indonesiensis vyvolává onemocnění brambor pouze v tropických oblastech, a ne v mírném pásu.

Tak jako ostatní druhy rodu Ralstonia se R. syzygii subsp. indonesiensis šíří na krátké vzdálenosti mechanickým přenosem během kultivace, půdní vodou, povrchovou vodou používanou k závlaze nebo kontaktem kořenů. Na dlouhé vzdálenosti se šíří převážně infikovaným rozmnožovacím materiálem.

Bakterie R. syzygii subsp. indonesiensis napadá a kolonizuje cévní svazky rostlin, ucpává je a tím zamezuje příjmu vody, což vede k vadnutí a později k úhynu rostliny. Nejdůležitější napadané hospodářské plodiny jsou papriky, rajčata, lilky a brambory.

 

Bakterie R. syzygii subsp. indonesiensis se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 řadí mezi karanténní organismy, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny banánovníku (Musa spp.), lilku rajčete (Solanum lycopersicum), lilku vejcoplodého (Solanum melongena), papriky roční (Capsicum annuum) a tabáku (Nicotiana spp.), určené k pěstování, kromě osiva, dovážené ze třetích zemí, ve kterých je znám výskyt R. syzygii subsp. indonesiensis, musí pocházet z oblastí prostých této bakterie, nebo z míst produkce, ve kterých nebyly od začátku posledního ukončeného vegetačního období pozorovány příznaky výskytu této bakterie. Stejné požadavky jsou stanovené i pro ostatní karanténní bakterie rodu Ralstonia. Ve vztahu k této bakterii (stejně jako k ostatním karanténním bakteriím rodu Ralstonia), jsou stanoveny i zvláštní požadavky pro dovoz nesadbových i sadbových brambor ze všech třetích zemí, i když prováděcí nařízení mimo jiné zakazuje (v příloze VI) dovoz sadby bramboru ze všech třetích zemí kromě Švýcarska a dovoz konzumních brambor z většiny třetích zemí.  Druh R. syzygii je zařazen v seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Při zjištění výskytu R. syzygii subsp. indonesiensis na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu bakterie.

R. Zavadil, ÚKZÚZ