Rostlinolékařský portál

Mezi hostitele patří téměř výhradně břízy (Betula spp.), výjimečně buky (Fagus spp.), olše (Alnus spp.) či jiné listnáče.

Rezavec šikmý tvoří imperfektní i perfektní plodnice. Imperfektní plodnice rostou na kůře živých stromů. Plodnice jsou víceleté, kulovité až boulovité, zprvu měkké a žlutohnědé, později tvrdé, černé a popraskané (připomínají spálené dřevo). Mohou dosahovat 10–40 cm v průměru. Na řezu jsou skvrnitě tmavohnědé. Vyrůstají z místa infekce, což bývají různá poranění na kmeni či pahýly po odlomených větví. Kolem plodnice se vytváří velmi nápadné závaly dřeva. Perfektní plodnice jsou vzácnější a tvoří se na odumřelém dřevě. Když už se tvoří, tak pod kůrou, kterou prorážejí. Objevují se pouze jedenkrát, kdy vytvoří výtrusy a záhy odumírají. Plodnice je rozlitá, může být v podobě souvislé plochy nebo ostrůvkovitě rozložená, je ohraničena žlutohnědým podhoubím. Rourky jsou rezavohnědé. Dužnina bývá tenká a žlutohnědá.

Podobné imperfektní plodnice má i jiný druh rezavce, a to rezavec datlí (Inonotus nidus-pici). Nejjednodušším rozlišovacím znakem je hostitelská dřevina. Zatímco rezavec šikmý bývá většinou pouze na břízách, rezavec datlí se zaměřuje spíše na duby.

Rezavec šikmý způsobuje tzv. bílou hnilobu, která se šíří ve vnitřní části kmene od místa, kde vznikla infekce. Jelikož se jedná o nekrotrofního parazita, rozkládá zejména jádrové dřevo a snaží se svého hostitele co nejméně poškodit. Nejedná se tedy o přímé ohrožení stromu, a dřevina může na stanovišti vydržet ještě pár desítek let.

Jedná se o ranového parazita, který ovšem na dřevině může vytrvat několik desetiletí, neboť infekce nevede k zásadnímu snížení stability stromu. Infekce se do stromu dostává přes odlomené větvě, mrazové trhliny či mechanickým poraněním kmene. V tomto místě na živém dřevě vytváří imperfektní plodnice a parazituje zde mnoho let. Když je dřevina téměř odumřelá nebo již zcela mrtvá, vytvoří se perfektní plodnice, ta vytvoří velké množství výtrusů a záhy odumře.

V našich podmínkách se tato houba vyskytuje jen velmi málo. Typická je spíše pro severní Evropu nebo Rusko. Rezavec šikmý je u nás více znám jako tzv. čága a je velmi oblíbený v léčitelství pro své léčivé účinky (protirakovinné či na léčení žaludečních vředů). Bývá obsažen v mnoha extraktech či nálevech.

J. Rozsypálek, MENDELU