Rostlinolékařský portál

Jedná se o oligofágního zástupce kůru a dřevo vrtajícího hmyzu na dubech (Quercus spp.). Jen výjimečně je vývoj tohoto druhu pozorovatelný jiných druzích dřevin – byl zaznamenán na jilmech (Ulmus spp.), jasanech (Fraxinus spp.) a ořešácích (Juglans spp.).

Jedná se o druh hmyzu, který v dospělém stadiu dosahuje délky celého těla cca 2,5–5,5 cm. Má štít silně vrásčitý se silnými hroty po obou stranách. Tykadla jsou charakteristicky dlouhá a u samečků jsou o podstatnou část delší než tělo. Krovky jsou zcela černé, jen na jejich konci je tmavě fialová nebo tmavě oranžová část, a mírně lesklé s tím, že se velice často objevuje slabé ochlupení jak na nich, tak na zbytku těla. Larva je charakteristická pro jmenovitou čeleď. Je tedy žlutavá, beznohá a směrem k hlavě mírně se rozšiřující. Kusadla larev jsou velmi sklerotizovaná a tedy dobře rozpoznatelná.

Od ostatních druhů čeledi tesaříkovitých se tento druh liší barvou těla, tedy černou barvou, která je na celém těle (kromě zmíněné skvrny na konci krovek) a potom také velikostí – jedná se o našeho největšího tesaříka. Od druhu stejného rodu Cerambyx, který je v podmínkách střední Evropy nejpodobnější druhu C. scopolii, lze tento předmětný druh odlišit především dle velikosti, C. scopolii je významně menší (1,7–2,8 cm ku 2,5–5,5 cm u C. cerdo) a dle absence barevné skvrnky na konci krovek (viz výše).

Larvy tohoto druhu se vyvíjejí pod kůrou především dubů, kde pro svůj vývoj upřednostňují především opravdu silné větve a kmeny dospělých dubů. Jedná se o dřeviny s prvky přirozené senescence, mechanického poškození, nalomení kosterních větví atp. Pro velkou velikost larev chodby tohoto druhu do běle zasahují po celou dobu vývoje. V pozdějších fázích vývoje a tedy přes kuklení, se chodby dostávají hlouběji do dřeva v podobě hákovitých kukelních komůrek. Larvální chodby bývají delší než 25 cm a na konci vývoje jsou široké jako lidský palec.

Obecně lze říci, že je možné jej zaměnit s příbuznými druhy s podobnou trofickou vazbou, proto bude hlavním poznávacím znakem tohoto druhu přítomnost dospělců na kmeni dřeviny. Zde je ale nutné brát v úvahu velikost celého požerku a druhu samotného, proto se jedná o naprosto nezaměnitelné poškození. V larválním stavu je determinace tohoto konkrétního druhu komplikovaná s tím, že na poměry předmětné čeledi se jedná o jednoho s nevětších zástupců ve světovém měřítku. Podobně strukturovaný požerek s podobnou velikostí v rámci střední Evropy může způsobit jen druh Cossus cossus, ten ovšem dominantně cílí na jiné hostitelské dřeviny a také jeho požerky jsou intenzivně zčernalé, což není znak druhu C. cerdo.

Dospělci poletují od května až do konce července (srpna), kdy zároveň probíhá kladení na hostitelské dřeviny. Druh je typické noční zvíře, tedy aktivita dospělců je nevyšší v době soumraku a noci. Následuje larvální vývoj, kdy zimuje nejprve larva a následně imágo, které se prokousává z místa kuklení až na jaře 3–5 roku. Generace je tedy 3–5letá, ale při nepříznivých podmínkách se však může podstatně protáhnout.

Z hlediska ochrany dřevin je tento druh vyloženě sekundárním škůdcem, obsazuje tedy dřeviny výrazně oslabené či čerstvě odumírající. Díky tvorbě hákovitých kukelních chodeb ve dřevním materiálu se jedná také o technického škůdce. Je ale nutné říci, že se jedná o druh legislativně chráněný - zvláště chráněné druh dle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto je jeho výskyt na stromech velmi pozitivní událostí.

P. Martinek, MENDELU