Rostlinolékařský portál

Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.).

Patogen je mezi pěstiteli všeobecně znám hlavně jako Botrytis cinerea - hyfy patogena vytvářejí apresoria, kterými je patogen přichycený k substrátu. Konidiofory jsou přímé, článkované, v horní části větvené. Na koncích větví konidioforu jsou nahloučeny konidie vejčitého, eliptického až kulovitého tvaru. Konidie jsou slabě nahnědlé až našedlé. B. cinerea je velmi variabilní po morfologické i fyziologické stránce.

Nejprve se poškození projevuje jako červené skvrny u kalichu, které se postupně zvětšují, barva se mění na světle hnědou. Postupně mohou obklopit celý kalich, nebo se vyvíjejí jen na jedné jeho straně. Napadená tkáň je zpočátku do hloubky několika milimetrů měkká a vodnatá, ale brzy zasýchá. Pokožka kolem zasaženého místa hnědne nebo černá, nekrotizuje, často se odděluje od okolní zdravé tkáně, trhá se a praská nebo propadá. Poškozené plody většinou opadají ze stromu ještě před sklizní. Onemocnění se může zejména u citlivých odrůd projevit i následně během skladování .

Obdobné poškození s analogickými příznaky a vývojem mohou způsobovat i další patogenní houby – Alternaria alternata, Fusarium sp. aj. Z hlediska způsobu a termínu ochrany není přesné určení původce tak významné, postup ošetření je stejný.

Původci onemocnění vyvolávající kališní hnilobu jablek se vyskytují běžně v přírodě jako saprofyté např. na odumřelých částech rostlin, ale i jako široce polyfágní patogeni kulturních rostlin. Jejich konidie jsou roznášeny větrem a deštěm. K infekci dochází již v době květu, ale onemocnění se začne projevovat až během zrání a později i skladování. Rozvoji infekce napomáhá deštivé počasí během kvetení, kdy u citlivějších odrůd, případně ve starších výsadbách lze očekávat vyšší výskyt napadení.

U náchylných odrůd (Idared, Jonagold, James Grieve ap.) dochází ve vlhkých letech k významnému poškození plodů v době sklizně.

Neprovádí se vzhledem k dlouhé inkubační době.

U citlivých odrůd lze při vhodných podmínkách (zejména deštivo v době květu) očekávat vznik onemocnění.

Na základě sledování fenologického vývoje – ošetření se provádí v době květu.

Nevyužívá se. U citlivých odrůd a ve výsadbách s předchozí zkušeností výskytu napadení lze očekávat vznik infekce.

• Udržování vzdušných nepřehoustlých korun.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

• U náchylných odrůd je nutné fungicidní ošetření v době květu jabloní. 
• K ošetřování lze využít přípravky povolené na ochranu rostlin proti strupovitosti, které vykazují vedlejší účinnost i proti této chorobě (thiram, pyrimethanil, boscalid, tebuconazol, myclobutanil).

Rezistence nebyla dosud v ČR podrobněji sledována a prokázána. Je třeba dodržovat obecné zásady antirezistentní strategie založené na střídání přípravků s odlišným mechanismem účinnosti.

Vzhledem k relativně dlouhé inkubační době lze hodnocení provádět až ve druhé polovině vegetačního období nebo před sklizní. Zpětná vazba na ošetření tak pro daný rok již nemá význam. Může pouze sloužit pro rozhodování o výběru vhodného přípravku pro následující vegetační sezónu. (tříbodové hodnocení: 1 - velmi dobrá účinnost, 2 - uspokojivá účinnost, 3 - neuspokojivá účinnost).