Rostlinolékařský portál

Larvy se živí na jedincích rodu dub (Quercus spp.). V případě tohoto druhu bude žír soustředěn do dřevní hmoty.

Larva je po vylíhnutí necelé 2 mm dlouhá. Je bělavá s tmavší hlavou a sklerotizovaným trnem na zádi těla a v pozdějších fázích svého vývoj dosahuje délky až 2,0 cm. Dospělec je dlouhý 8–15 mm (samec), resp. 11–22 mm (samice). Rozpětí křídel dosahuje 15–25 mm (oba páry křídel jsou průhledné s tmavou žilnatinou). Tělo dospělců je tmavé, lesklé (samičky jsou obvykle mnohem větší s nápadným kladélkem na robustním zadečku).

Od ostatních pilořitek rodu Xiphydria lze tento druh rozeznat především dle její vazby na duby, tuto vazbu nemá žádný jiný druh této čeledi.

Hlavním škodlivým parametrem je vývoj larev po nakladení vajíček samicemi. Larvy se vyvíjejí v profilu celého kmene, ale i v silnějších větvích koruny. Larvy po vylíhnutí vytvářejí ve dřevě křivolaké, všemi směry se táhnoucí a postupně se rozšiřující chodby. Tyto chodby jsou vyplněné jemnou a „pěchovanou“ drtí. Chodby probíhají převážně v běli, jen zřídka zasahují do jádrového dřeva.

Poškození je hodně charakteristické a není možné ho zaměnit s jiným než jmenovaným druhem (např. někteří tesaříkovití mají charakter požerků zásadně odlišný - poškození tesaříky je přítomné také v lýku a kůře a v běli hloubené chodby do dřeva vstupují pouze hákovitě, a to pro úspěšné zakuklení).

Jednici tohoto druhu vytvářejí z pravidla jednu generaci v roce (uvádí se však, že vývoj může být při výrazně nepříznivých podmínkách i dvouletý). Dospělci se líhnou a rojí od konce května do srpna. Vývoj je ovlivňován průběhem klimatických podmínek v období, ve kterém je situována aktivní vývojová fáze tohoto druhu.

Aktivita tohoto druhu může být hodně intenzivní, pokud se daná populace vyskytne v místech s intenzivní přítomností intenzivně chřadnoucích hostitelských dřevin. Stromy, které jsou již pilořitkami opuštěny, mají velmi znehodnocené dřevo, které pozbývá většinu svých původních mechanických vlastností.

P. Martinek, MENDELU