Rostlinolékařský portál

Jedná se o polyfágní druh. Hostitelské spektrum je široké. Udává se až 22 čeledí hostitelských rostlin. Řadíme zde tropické rostliny jako je banánovník, ananas, bambus, cukrová třtina, ale též polní plodiny kukuřice, lilek brambor. Dále okrasné rostliny tropického nebo subtropického původu, které se v Evropě pěstují ve sklenících či v domácnostech dračinec (Dracaena spp.), juka (Yucca spp.), strelície (Strelitzia spp.), kaktusy (Cactaceae), tlustice (Crassula spp.), bokarnea (Beaucarnea spp.), bugenvilea (Bougainvillea spp.), mramornatka (Dieffenbachia spp.), pryšec (Euphorbia spp.), broméliovité (Bromeliaceae), fíkovník (Ficus spp.), křín (Crinum spp.), pachira (Pachira spp.), Sanseviera (Sansevieria spp.), palmy (Palmae).

Je známý případ zavlečených housenek s rostlinami juky (Yucca) z Holandska v roce 2000 (Frýdek–Místek).

Dospělec je drobný motýl s rozpětím křídel 18–26 mm. Přední a zadní křídla jsou poměrně úzká, protáhlá a přibližně stejného tvaru. Přední křídla jsou hnědá, poněkud zlatě lesklá, se dvěma malými černými skvrnami. První leží uprostřed plochy křídla, asi jednu třetinu délky od báze, druhá poblíž apexu. Zadní křídla jsou bělavě šedá, směrem k apexu tmavší. Hlava a hruď jsou hnědé, zadeček šedohnědý. Tykadla směřují dopředu.
Vajíčka drobná, zprvu světle žlutá měnící zbarvení na tmavě žlutou.
Housenka dosahuje před kuklením délky 26–32 mm, zpočátku je krémově zbarvená, později má výrazné hnědé dorsální plošky na článcích hrudi a zadečku. Zbarvení hlavy je jasně červenohnědé.
Kukla je zbarvená do tmavě hněda, dosahující velikost do 10 mm.

Housenky vyžírají pletiva rostlin. Žír je ve stoncích a kmenech rostlin, v případě kaktusů může docházet zcela k vyhloubení vnitřní části kaktusů. Listy napadených rostlin žloutnou, později opadávají. V důsledku napadení může dojít až ke zlomení stonku či kmínku. Přítomnost housenek je detekována charakteristickým množstvím vývrtů.

Samička klade snůšku s vajíčky do trhlin na kůře stonků či kmínků hostitelských rostlin. Snůška obsahuje cca 5 vajíček. Z vajíčka se přibližně za 12 dní líhnou housenky. Housenky obvykle mívají 6 až 7 vývojových instarů. Stadium housenky trvá přibližně 50 dní, poté se zakuklí. Housenky jsou světloplaché (fotofóbní), na rostlině extrémně pohyblivé. Imago žije ve vhodných podmínkách 6 dní. Životní cyklus jedné generace mola třtinového trvá 3 měsíce. Délka životního cyklu závisí na teplotě. Za teplejších podmínek může dojít ke zkrácení životního cyklu. Mol třtinový může mít až 8 generací ročně.

V tropických oblastech dochází k šíření na krátké vzdálenosti mezi jednotlivými pozemky. Ve sklenících dochází k rozšiřování díky letu dospělců, kteří mohou klást vajíčka na hostitelské rostliny. V mezinárodním obchodu je možnost šíření prostřednictvím vývozu rozmnožovacího materiálu hostitelských rostlin, například v řízcích atp.

Opogona sacchari způsobuje významné ztráty v mnoha plodinách, zejména ve sklenících a v tropických kulturách. O. sacchari může být hrozbou pro rostoucí produkci banánů v Maroku a Španělsku. Jinde v Evropě představuje O. sacchari riziko pro dřevité nebo víceleté okrasné rostliny pěstované ve sklenících.

Původní – oblast Afriky a okolní ostrovy (Azory, Kanárské ostrovy, Mauritius, Seychely), Střední a Jižní Ameriky a jižní Asie.
Druhotné – trvalé populace ve vnějším prostředí se po zavlečení vyskytují na jihu USA, v jiných částech světa včetně Evropy přežívá jen synantropně, nejčastěji ve sklenících. S tropickými okrasnými rostlinami je rozvlékán po celém světě, ale obvykle je okamžitě likvidován nebo vytváří jen krátkodobě následné populace. V kontinentální Evropě je znám z Dánska, Holandska, Belgie, Francie, Švýcarska, Německa, Polska, Finska a Řecka, ale patrně jen v Itálii přežívají ve sklenících trvalé populace.

Mol třtinový (Opogona sacchari) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části D (týkající se rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin a dalších rostlin k pěstování určených k okrasným účelům) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na okrasných rostlinách následujících druhů a rodů, určených k pěstování, kromě osiva: bokarnea (Beaucarnea spp.), bugenvilea (Bougainvillea spp.), tlustice (Crassula spp.), křín (Crinum spp.), dračinec (Dracaena spp.), fíkovník (Ficus spp.), banánovník (Musa spp.), pachira (Pachira spp.), arekovité (Palmae), sanseviera (Sansevieria spp.), juka (Yucca spp.) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

J. Patočková, ÚKZÚZ