virová nekróza stonků chryzantémy
Chrysanthemum stem necrosis virus
Orthotospovirus chrysanthinecrocaulis
Hostitelské spektrum
Hlavními hostiteli jsou listopadka zahradní (Chrysanthemum x morifolium), begonie hlíznatá (Begonia x tuberhybrida), astra čínská (Callistephus chinensis), paprika setá (Capsicum annuum), brambořík perský (Cyclamen persicum), durman obecný (Datura stramonium), jícnovka velkokvětá (Eustoma grandiflorum), gerbera (Gerbera spp.), pestrovka kulovitá (Gomphrena globosa), starček krvavý (Pericallis cruenta), lilek rajče (Solanum lycopersicum), ostálka sličná (Zinnia elegans).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum probíhal v roce 2024.
Příznaky poškození/napadení
listopadka zahradní:
Jak napovídá název viru, typickým příznakem jsou nekrózy stonku. Nekrózy se šíří, zasahují listy, květní stopky a způsobují vadnutí listů a částí rostlin. Na listech se mohou objevit chlorotické a nekrotické tečky, nekrotické, difúzně žlutě ohraničené skvrny, případně kroužky. Intenzita příznaků může záviset na odrůdě. lilek rajče: Při infekci rostlin lilku rajčete v Brazílii byly pozorovány nekrózy na stoncích, nekrotické skvrny a kroužky na listech. Při pokusu o umělou inokulaci kultivarů rajčete ´Moneymaker´, ´Pronto´ a ´Trust´ tímto virem byly na rostlinách pozorovány tyto symptomy: nekrotické a chlorotické léze, vrásčitost listů a silná redukce růstu.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky, zaměnitelné s virem nekrózy stonku chryzantémy, způsobuje virus bronzovitosti rajčete (Tomato spotted wilt virus), avšak v mírnější formě.
Životní cyklus
Rostlina je infikována při kontaktu s vektorem.
Způsoby šíření
Virus je mezi rostlinami v porostu přenášen výhradně vektory, kterými jsou třásněnky, především třásněnka západní (Frankliniella occidentalis) a Frankliniella schultzei. Dále byl prokázán přenos třásněnkami F. gemina a F. intonsa. Virus je přenášen perzistentním způsobem. Na velké vzdálenosti se virus šíří importem infikovaných řízků a sadby rostlin (tímto způsobem došlo k např. rozšíření z Brazílie do Nizozemska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska).
Hospodářský význam
V případě rozšíření na listopadce zahradní je možné očekávat významné ekonomické ztráty. V roce 2013 byl virus detekován u pěstitele v Belgii na několika kultivarech listopadky zahradní původem z Brazílie. U kultivarů ´Ludo´ a ´Jorsa Pink´ způsobil téměř 100% ztráty, u kultivaru ´Mirage Yellow´ 50 % ztráty, mírnější projevy viru a tím nižší ztráty byly zaznamenány na kultivaru ´Miral White´. Kampaň k eradikaci výskytu tohoto viru v Nizozemsku byla vyčíslena na 25–30 000 EUR. Ačkoliv se na základě experimentu se odhaduje, že u rajčat virus může způsobit odumření rostlin během několika dní, jeho výskyt na této hostitelské rostlině doposud nedosáhl epidemických rozměrů.
Zeměpisné rozšíření
Virus byl poprvé popsán na rostlinách listopadky zahradní (1995) a rajčete (1998) v Brazílii v devadesátých letech a dochází k jeho rozšiřování do dalších geografických oblastí. Virus se vyskytuje v Brazílii, Íránu, Japonsku a v Korejské republice. V minulosti se virus vyskytl a byl eradikován v těchto zemích: Belgie, Itálie, Nizozemsko, Slovinsko, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Fytosanitární regulace
Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072 se CSNV řadí mezi karanténní organismy, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu rostlin listopadky a lilku rajčete určených k pěstování (kromě osiva) ze třetích zemí musí být potvrzeno, že rostliny byly buď trvale pěstovány v zemi prosté tohoto viru, nebo v oblasti, kterou státní organizace na ochranu rostlin uznala podle mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou tohoto viru, nebo byly vypěstovány na místě produkce, které bylo uznáno za prosté tohoto viru, což bylo potvrzené úředními prohlídkami anebo testy.
Při zjištění výskytu tohoto viru na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. Tento virus je rovněž zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Základním preventivním opařením je použití zdravých řízků a sadby rostlin.
Chemická ochrana rostlin
Chemická ochrana je možná pouze proti vektorům Frankliniella occidentalis a F. schultzei.
Autoři textu
Miroslava Hejlová, ÚKZÚZ.
Rostlinolékařský portál se načítá...