Rostlinolékařský portál

Karanténní ŠO, od roku 2025 regulovaný nekaranténní ŠO na rostlinách jabloně (Malus spp.), slivoně (Prunus spp.) a brusnice (Vaccinium spp.), určených k pěstování, kromě pylu a osiva, a na rostlinách ostružiníku (Rubus spp.), určených k pěstování, kromě pylu

K hlavním hostitelům patří broskvoň obecná (Prunus persica), jabloň domácí (Malus domestica), jasan americký (Fraxinus americana), meruňka obecná (Prunus armeniaca), ostružiník maliník (Rubus idaeus), pelargonie (Pelargonium spp.), réva vinná (Vitis vinifera), rybíz (Ribes spp.), třešeň obecná (Prunus avium) a višeň obecná (Prunus cerasus). Mezi další hostitelské rostliny se řadí bohyška (Hosta spp.), brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), jahodník zahradní (Fragaria × ananassa), lilek rajče (Solanum lycopersicum), mečík (Gladiolus spp.), růže (Rosa spp.) a stračka (Delphinium spp.). 
Některé plevele a volně rostoucí rostliny mohou tvořit rezervoáry viru, např. pampeliška obecná (Taraxacum officinale).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu ToRSV v ČR byl proveden v roce 2021 za finančního příspěvku EU.

Příznaky ToRSV se u různých plodin značně liší. Na listech se mohou tvořit chlorotické proužky, kroužky a žilkové mozaiky. Rostliny zpomalují růst a méně plodí. 
Příznaky onemocnění u maliníku se liší v závislosti na kultivaru, délce trvání infekce a stadiu růstu rostlin. Rostliny obvykle nevykazují žádné příznaky v roce, kdy se infikují, ale na jaře následujícího roku se na listech mohou objevovat kruhovité žluté skvrny, liniové vzory nebo chloróza. Následkem chronického onemocnění rostliny opožděně plodí, snižuje se výnos a celkový stav rostlin i kvality plodů (malformace). Na broskvoních a ostatních druzích rodu Prunus se symptomy ToRSV projevují na listech, pupenech, poupatech i kůře. Prvními příznaky na nově infikovaných dřevinách jsou na listech nepravidelné žluté skvrny lemující hlavní listovou žilku. Listy se postupně svrašťují, deformují, listová čepel se ohýbá, napadené pletivo odumírá a odpadává. Růst některých pupenů je silně retardovaný, vytvářejí se shluky světle žlutých listů. Ty následně často hnědnou a odumírají, čímž vyniká ostrý rozdíl mezi nimi a růstem zdravých pupenů na téže větvi nebo v jiných částech stromu. Po odumření pupenů mají postižené výhonky relativně řídké listoví, což postiženým stromům dodává specifický vzhled. Tím, jak infekce prostupuje pomalu vzhůru, se po několika letech objevují plody jen na koncích větví. Příznaky se mohou lišit v závislosti na stáří stromu, trvání infekce nebo klimatických rozdílech v jednotlivých letech růstu. 
Symptomy infekce ToRSV na vinné révě se liší v závislosti na citlivosti jednotlivých kultivarů. Na začátku růstové sezóny je přítomnost ToRSV u infikovaných rostlin obtížné identifikovat. To lze pouze v případě silnější nákazy, kdy napadené rostliny vykazují slabý růst nových výhonků a objevují se odumřelé pupeny. Postupně dochází k patrným změnám na listech (kruhovité skvrny, změna tvaru a velikosti), zkrácení internodií, zakrslosti a nedostatečnému vývinu plodů. 
Na listech pelargonie se objevují skvrny, listy se mohou lehce deformovat a zakrňovat.

Příznaky napadení ToRSV mohou být zaměněny s příznaky vyvolanými jinými viry, např. Tobacco ringspot virus, který má podobné hostitelské spektrum.

ToRSV, stejně jako další nepoviry, může infikovat většinu rostlinných pletiv, včetně meristémových buněk. Míra škodlivosti ToRSV v porostech hostitelských rostlin je závislá na velikosti populací přenašečů na pozemku. Čím vyšší je výskyt přenašečů, tím vyšší bývají i škody.

V přírodě se přenos ToRSV uskutečňuje prostřednictvím hlístka Xiphinema americanum (sensu stricto) a jemu příbuzných druhů. Virus se šíří také semeny, pylem a pomocí vegetativního rozmnožování rostlin (štěpováním). Virus infikuje pampelišky a další plevelné a planě rostoucí rostliny, které mohou být jeho rezervoárem. Infikovaná semena mohou být důležitým zdrojem viru v půdě, ale pomocí infikovaných ochmýřených semen se může virus šířit i na další pozemky. 
Na dlouhé vzdálenosti se může šířit při mezinárodním obchodu s hostitelskými rostlinami a jejich částmi, včetně semen. V půdě připojené k rostlinám může být virus obsažen v infikovaných semenech nebo v přenašečích.

Infekce ToRSV způsobuje výnosové a kvalitativní ztráty v trvalých kulturách a v Severní Americe se ToRSV řadí k jedněm z nejškodlivějších virů. Vysoké ztráty na výnosech i kvalitě sklizených plodů byly v některých státech USA zaznamenány u révy vinné a maliníku. Značné škody působí i u pelargonii a dalších okrasných rostlin. ToRSV by mohl v EU představovat závažný hospodářský problém v oblastech s výskytem jeho přenašečů.

ToRSV je rozšířen po celém světě v zemích Severní a Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie, Evropy, v Africe (Egypt, Togo) a na Novém Zélandu.

ToRSV se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, řadil mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. S účinností od 26. 1. 2025 je však vzhledem k zjišťovaným omezeným dopadům při jeho výskytu přeřazen mezi regulované nekaranténní škodlivé organismy na rostlinách jabloně (Malus spp.), slivoně (Prunus spp.) a brusnice (Vaccinium spp.), určených k pěstování, kromě pylu a osiva, a na rostlinách ostružiníku (Rubus spp.), určených k pěstování, kromě pylu. Pro tyto rostliny je k témuž datu stanovena nulová tolerance výskytu tohoto patogenu. Virus je zařazen v Seznamu A2 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se vyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

V oblastech rozšíření ToRSV se doporučuje u révy vinné používání rezistentních odrůd, u dalších ovocných plodin používání zdravého výsadbového materiálu a ochrana proti plevelům.

Chemické metody regulace ToRSV nejsou známy.

T. Růžička, ÚKZÚZ