Rostlinolékařský portál

Hostitelskými rostlinami jsou třešně a višně rodu Prunus. Hospodářsky významní hostitelé jsou ovocné odrůdy třešně (Prunus avium) a višně (P. cerasus), z okrasných druhů pak višeň vyříznutá (P. incisa), sakura ozdobná (P. serrulata), P. sieboldii, třešeň chloupkatá (P. subhirtella), višeň jedoská, (P. x yedoensis), střemcha Maackova (P. maackii), P. sargentii, P. emarginata, višeň turecká (P. mahaleb) a višeň plstnatá (P. tomentosa). 
Nově byly jako hostitelské rostliny LChV-1 potvrzeny i další druhy rodu Prunus – broskev (Prunus persica), švestka (Prunus domestica) a meruňka (Prunus armeniaca).

Jedná se o dva různé druhy virů patřících do čeledi Closteroviridae – Little cherry virus 1 (Velarivirus) a Little cherry virus 2 (Ampelovirus).

Maloplodost se často vyskytuje v rostlině v latentní formě (virus je v rostlině přítomen, ale příznaky onemocnění nejsou zřetelné). 
Příznaky na plodech se intenzivně projevují pouze na některých odrůdách a míra jejich projevu je závislá také na použité podnoži a klimatických podmínkách (např. nízké jarní teploty). U citlivých odrůd dochází zpočátku k víceméně normálnímu vývoji plodů, ale krátce před dozráním plodů (1–2 týdny) dochází k prudkému zpomalení procesu dozrávání. Např. na odrůdách 'Hedelfingenská' a 'Lambert' je projev příznaků velmi silný, plody jsou malé, trojúhelníkovitého tvaru, zploštělé, na plochých stranách kožovité, špatně vybarvené, bez chuti; podobně zřetelné příznaky jsou také na odrůdách 'Lapins', 'Celeste' a 'Sweetheart'. Plody odrůd 'Sam' a 'Van' jsou normálního tvaru i barvy, avšak menší a se sníženým obsahem cukru. Mnoho jiných odrůd má projevy příznaků na plodech velmi mírné, jako např. 'Napoleonova'. Také na plodech višní se mohou objevit příznaky, např. na odrůdě 'Montmorency', menší velikost a světlejší barva plodů. 
Na některých odrůdách jsou viditelné také příznaky předčasného červenání listů, např. na odrůdách 'Sam', 'Van' a 'Lapins'. Červenofialové až bronzové zbarvení se projevuje zejména na nejstarších listech, počínaje červenáním mezižilkového pletiva. Objevuje se koncem srpna (někdy i dříve), většinou po nástupu chladných nocí. Příznaky nejsou pozorovatelné každý rok a nemusí se objevit na celé koruně rovnoměrně, mohou být viditelné jen na některých větvích. U některých odrůd (např. 'Sam', 'Lambert') dochází také k růstové depresi stromů. 
V celkovém habitu nemusí nemocný strom, v porovnání se zdravým, projevovat zvláštní symptomy. Pokud ano, typické jsou hlavně menší přírůstky a menší habitus. Okrasné druhy třešní a višní jsou obvykle bezpříznakové, což z nich činí nenápadný, ale účinný zdroj infekce a výsadba takto napadených stromů je významnou cestou šíření LChV do dalších oblastí.

Menší velikost a slabší vybarvení plodů může být způsobeno jinou příčinou než virem maloplodosti třešně, např. namrznutím větví, nedostatkem zinku nebo naopak příliš velkou násadou plodů.

U maloplodosti třešně nebyl prokázán přenos pylem ani semeny. Virus je významně rozšiřován prostřednictvím množitelského materiálu – vegetativním množením podnoží, očkováním, roubováním a štěpováním. Přenos viru LChV-2 v Severní Americe byl potvrzen také červcem javorovým (Phenacoccus aceris) a červcem Pseudococcus maritimus.

U některých amerických temnoplodých kultivarů třešní, včetně odrůd 'Lambert', 'Sam' a 'Van', onemocnění způsobuje silné snížení velikosti a kvality plodů. V Britské Kolumbii (Kanada) se výroba třešní snížila o zhruba 90 % během 30 let (1949–1979). Choroba se rozšířila i do Spojených států, zejména státu Washington, kde měla a má podobně závažné dopady. 
Přestože původci maloplodosti třešně byli detekováni rovněž v řadě evropských zemí, větší ekonomické škody byly od devadesátých let minulého století pozorovány pouze v severním Německu v souvislosti s introdukcí citlivých severoamerických odrůd třešní a výsadbou infikovaného materiálu. 
LChV-2 je škodlivější než LChV-1 (zejména některé kmeny), k silnějšímu poškození však dochází při směsné infekci obou virů, a to i na méně citlivých kultivarech.

Maloplodost třešně se vyskytuje celosvětově ve všech oblastech pěstování třešní. V Evropě byla detekována v řadě zemí, např. Belgii, Itálii, Německu, Polsku, Rumunsku, Řecku, Švýcarsku a Velké Británii. 
V České republice byly v posledních letech zjištěny ojedinělé výskyty LChV-1, a to na meruňkách, třešních a višních, na kterých byly rovněž pozorovány příznaky napadení. Výskyt LChV-2 na třešních byl u nás potvrzen v r. 2020.

Little cherry virus 1, Little cherry virus 2 (maloplodost třešně) jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách třešně ptačí (Prunus avium) a třešně višně (Prunus cerasus) s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.