Rostlinolékařský portál

Brambor, rajče, ostatní lilkovité i jiné čeledi rostlin.

Na listech se tvoří žluté, rychle hnědnoucí nekrotické skvrny s typickou kresbou soustředných kruhů. Tvar skvrn může být velmi proměnlivý podle patogenu, odrůdy a povětrnostních podmínek. Při silné infekci se skvrny spojují a listy odumírají. Obdobné příznaky jsou patrné na slupce hlíz, pokud dojde k jejich napadení. Nekrózy dužniny pod napadenou slupkou obvykle nepronikají hluboko, ale při silné infekci se celá hlíza sesychá.

Choroby bývají v praxi často zaměňovány s příznaky deficitu hořčíku. Ty se liší vytvářením nekrotických skvrn začínajících na spodních listech, nekrózy se tvoří pravidelně mezi nervaturou a nemají koncentricky zvrásněný povrch.

Patogeni přezimují na rostlinných zbytcích v půdě. Konidie se šíří větrem a dešťovými kapkami a infikují listy, případně hlízy po smyvu do půdy. Doba napadení, jeho rozsah a způsobené škody závisí na povětrnostních podmínkách, ale podstatný vliv má vnímavost odrůdy k infekci. Pro intenzivní tvorbu konidií jsou příznivé vysoké teploty, ale původci nejsou nároční na ovlhčení listů. Střídavé podmínky v průběhu počasí rozvoj choroby podporují.

V důsledku napadení listové plochy může být snížen výnos, ale k vážnějším škodám dochází spíše lokálně u náchylných odrůd. Silnější výskyt je v teplých a sušších letech a v ranobramborářských oblastech. Infekce hlíz se objevuje poměrně zřídka.

Jednou z možností je sledování letu spor v porostech s využitím lapače spor s následným laboratorním vyhodnocením.

Vhodné načasování prvních ošetření je poměrně obtížné. Lze se řídit vývojem porostu a průběhem povětrnostních podmínek. K infekci porostů obvykle nedochází do doby zapojení rostlin v řádcích. Chorobě vyhovuje počasí s rychlým střídáním vlhkých a suchých period

Pro přesnější určení možné infekce porostů je vhodné využít metodu prognózy vycházející z meteorologických faktorů, které jsou určující pro vývoj porostu a s ním související fyziologické předpoklady, kdy jsou rostliny citlivé k infekci. Jde tedy o nepřímý předpoklad období vhodného pro infekci rostlin na základě jejich vývoje. Je stanoveno kritické číslo, tzv. Potato days 300 (IGLESIAS et al., 2007), které určuje období od vzejití porostu do jeho dosažení, kdy jsou porosty bez nebezpečí infekce původci alternariových skvrnitostí na základě sumy efektivních teplot vhodných pro růst brambor. Pro výpočet je nutné sledovat hodinové teploty automatickou meteorologickou stanicí nebo alespoň minimální a maximální teploty v daném dni a z nich vypočítat potřebné hodnoty.

• Volba vhodné odrůdy pro dané podmínky (odrůdy brambor jsou k alternariovým skvrnitostem různě náchylné) 
• Výběr lokality a pozemku pro výsadbu brambor ovlivňuje nástup infekce a podílí se na dalším vývoji choroby (nejsou vhodné hony s písčitými půdami, kde dochází k jejich rychlému vysychání, které vede k odumírání spodních listových pater. Rovněž nejsou vhodné pozemky s  velkým množstvím nerozložených organických zbytků v půdě, které mohou být rezervoárem primárních zdrojů infekce)
• Příprava sadby (naklíčení) 
• Vyrovnaná výživa podporuje odolnost porostu k infekci. Významná je dostatečná zásoba hořčíku a důležitých mikroprvků. 
• Zajištění minimálního mechanického poškození, které je předpokladem eliminace většiny bakteriálních a houbových chorob ve skladu včetně některých fyziologických poruch.

Z nechemických variant jsou prokázány účinky v boji proti původci antagonistické mikroorganismy Bacillus spp. a Trichoderma spp., dále byly prokázány účinky esenciálních olejů, extrakt z kopřiv nebo moření osiva v roztoku octa. Ty se aplikují zpravidla preventivně před výsadbou sazenic nebo v době výskytu prvních příznaků. Ošetření je nutné opakovat 1–2krát nebo dle potřeby v rozestupu 7–14 dní.

Vlastní aplikaci fungicidů je vhodné provádět současně s  ochranou proti plísni bramboru sestavením fungicidního sledu účinného proti oběma chorobám. V  praxi to znamená použití přípravků proti alternariovým skvrnitostem obvykle od 3. ošetření proti plísni bramboru v  bramborářské oblasti. Další ošetření by měla následovat podle povětrnostních podmínek a  infekčního tlaku choroby až do konce vegetace. To vyžaduje aplikovat fungicid proti alternariovým skvrnitostem každé dva týdny, a to společně s ošetřením proti plísni bramboru, v případě vyšší intenzity ochrany proti plísni pak s každým druhým postřikem proti plísni. Použít lze specificky účinný fungicid nebo fungicid obsahující účinné látky proti oběma chorobám. V ranobramborářské oblasti pak od 2. ošetření, přičemž významně záleží na účelu realizace.  V případě raných brambor (tj. sklízených do konce června) je dostačující jedno ošetření, pro nejranější sklizně většinou není třeba žádné ošetření. Při pěstování brambor pro pozdější sklizně v ranobramborářské oblasti je nutná intenzivnější ochrana, a to zejména u porostů zavlažovaných postřikem.