Rostlinolékařský portál

Hostitelské rostliny tohoto patogenu jsou z rodu jilm (Ulmus spp.), napadá zejména druhy j. americký (U. americana), j. čínský (U. parviflora), j. drsný (U. glabra), j. habrolistý (U. minor), j. křídlatý (U. alata), j. vaz (U. laevis). Hostitelem je rovněž druh zelkova pilovitá (Zelkova serrata).

Status výskytu v ČR je: nevyskytuje se, což je potvrzeno detekčním průzkumem.

Detekční průzkum výskytu S. ulmea v ČR byl proveden v roce 2015 s finančním příspěvkem EU. Úřední detekční průzkum byl znovu proveden v roce 2023 rovněž s finančním příspěvkem EU.

Příznaky se projevují listovými skvrnitostmi nebo dokonce předčasným opadem listů. Při silné infekci se projevuje spála mladých listů a výhonů. U stálezelených jilmů, např. j. čínský, se mohou příznaky projevovat po celý rok. Po infekci se na plochách listů tvoří žluté léze o průměru 1 mm, v jejichž středu se vytvářejí acervuli a pod nimi černá stromata o průměru 0,5 mm. Některá acervuli a stromata se mohou spojovat do nepravidelných černých shluků o průměru až 5 mm, které jsou obklopeny bělavým páskem odumřelého pletiva.

Záměna je možná s patogenem Mycosphaerella ulmi, který také způsobuje listovou skvrnitost jilmu.

Mladé listy a větvičky jsou primárně infikovány na jaře askosporami z peritecií přezimujících na zbytcích listů. Patogen přezimuje také v pupenech. Askospory se uvolňují synchronně s vývojem listů jilmu v době, kdy se střídá vlhko a sucho, při teplotě nad 7 °C. Optimální teplota pro klíčení askospor je průměrně 8 °C. Askospory infikují spodní listy a větve, časná infekce za vlhkého počasí vede k jejich silnému poškození. V průběhu jara a počátkem léta dochází za vlhka k sekundární infekci makrokonidiemi, které jsou uvolňovány z acervuli. Uprostřed léta se v lézích vytvářejí mikrokonidie, které se uplatňují v pohlavním cyklu houby. V pozdním létě a na podzim se vytvářejí přezimující peritecia.

Patogen se šíří askosporami z přezimujících peritecií. Předpokládá se, že askospory mají potenciál šířit se na delší vzdálenosti pomocí vzdušných proudů. Šíření pomocí konidií má lokální význam. Vzhledem k tomu, že patogen může přežít v listech, větvičkách, plodech a spících pupenech, může docházet k šíření na dlouhé vzdálenosti s rostlinami určenými k pěstování, včetně bonsají.

V Severní Americe je choroba způsobená patogenem S. ulmea považována za druhé nejzávažnější onemocnění jilmů, hned po grafióze. Nejvíce postiženy jsou rostliny jilmu amerického. V Evropě tento patogen přítomný není, ale evropské druhy jilmů, jako je j. drsný a j. vaz, jsou náchylné k napadení. Proto by v případě zavlečení do Evropy mohl patogen S. ulmea způsobit značné škody.

S. ulmea se vyskytuje v Asii (v Číně, v Rusku) a v Severní Americe (Kanada – Manitoba, Nové Skotsko, Ontario, Québec; Spojené státy americké – Alabama, Florida, Georgia, Illinois, Indiana, Iowa, Jižní Karolína, Kalifornie, Kansas, Louisiana, Michigan, Mississippi, New Jersey, Ohio, Oklahoma, Severní Dakota, Severní Karolína, Tennessee, Texas, Virginia, Wisconsin), kde je původní. V r. 2000 byl tento druh zjištěn ve skleníku v Nizozemsku na dovezené okrasné bonsaji z Číny. Patogen byl úspěšně eradikován. Nevyskytuje se v žádné z členských zemí EU.

Patogen S. ulmea je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt na území EU není znám. Rostliny rodu jilm určené k pěstování (kromě osiva, materiálu in vitro a bonsají) jsou podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2019 považovány za vysoce rizikové rostliny, jejichž dovoz na území EU se zakazuje, dokud se neprovede posouzení rizika tohoto dovozu.
Patogen S. ulmea je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Monitoring se provádí vizuální prohlídkou hostitelských rostlin a laboratorním vyšetřením odebraných vzorků s podezřelými příznaky.

V případě zjištění výskytu S. ulmea na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. K ochraně v místech výskytu patogenu se doporučuje redukce zdrojů infekce, což znamená odstraňování zbytků listů. Toto opatření je však prakticky využitelné jen ve školkách, parcích a zahradách. Informace o možnostech fungicidního ošetření nejsou dostupné.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

V současnosti nejsou žádné informace o chemické ochraně proti tomuto onemocnění.