Rostlinolékařský portál

Mezi hostitele P. pini-densiflorae patří mnoho druhů z rodu borovice (Pinus). Velké škody způsobuje na jednoletých až dvouletých sazenicích druhů b. hustokvětá (P. densiflora), b. karibská (P. caribaea) a b. Thunbergova (P. thunbergii). Dále působí škody na sazenicích a mladých výsadbách druhů b. dlouholistá (P. roxburghii), b. halepská (P. halepensis), b. montereyská (P. radiata), b. přímořská (P. pinaster). Dalšími hostiteli jsou b. kanárská (P. canariensis), b. lesní (P. sylvestris), b. luchuenská (P. luchuensis), b. smolná (P. resinosa), b. vejmutovka (P. strobus) a druhy P. massoniana, P. merkusii a další. Patogen je běžný i na starších stromech náchylnějších druhů například: b. dlouholistá (P. roxburghii), b. kanárská (P. canariensis) a b. montereyská (P. radiata). Rezistence byla zjištěna u druhů b. Elliottova (P. elliottii), b. rozložená (P. patula), b. tuhá (P. rigida), b. uzavřená (P. clausa) a P. kesiya. Kromě borovic napadá P. pini-densiflorae také jedli vznešenou (Abies procera) a jedlovec kanadský (Tsuga canadensis).

P. pini-densiflorae se v ČR nevyskytuje.

Úřední detekční průzkum výskytu P. pini-densiflorae se v ČR neprovádí.

Příznaky se objevují zejména na starších jehlicích jednoletých až dvouletých sazenic borovic. Na koncích jehlic jsou patrné světle zelené léze, později žlutohnědé až šedé. Léze tvoří proužky 5–10 mm dlouhé, které postupně splývají, dochází k nekróze až opadu jehlic. Často odumírají pouze konce jehlic, zatímco jejich báze zůstává po nějakou dobu zelená. Odumřelé části jsou sekundárně kolonizovány saprofytickými houbami. Tmavě hnědé plodnice vyplňují dutiny průduchů, na lézích se objevují početné černé skvrny (stromata). Jehlice se nezbarvují do červena. Napadené sazenice mohou být zakrslé, případně mohou odumírat.

Příznaky jsou zaměnitelné s příznaky napadení jinými původci sypavek borovice. Jedná se například o hnědou sypavku borovice, původce Lecanosticta acicola nebo červenou sypavku borovice, původci Dothistroma septosporum a Dothistroma pini. Na rozdíl od příznaků červené sypavky borovice jsou příznaky napadení P. pini-densiflorae bez červeného zbarvení. Záměna je možná i s příznaky původce prosychání výhonů borovice Sphaeropsis sapinea. Správné určení patogenu lze provést laboratorním rozborem konidií. Opad starších ročníků jehlic u hostitelských rostlin mohou způsobit také další patogeny nebo abiotické a stanovištní faktory.

P. pini-densiflorae přezimuje jako mycelium nebo stromata v pletivech odumřelých jehlic. Na jaře jsou primárním zdrojem infekce konidie z těchto jehlic. Konidie jsou šířeny kapkami deště nebo zavlažováním. Patogen může přezimovat i v zelených jehlicích během latentní infekce a symptomy napadení se projeví až na jaře. Inkubační doba trvá přibližně 6 týdnů, u náchylných druhů se první symptomy projeví už během dvou týdnů od napadení. S postupující infekcí se vytváří stromata, která prorůstají skrze průduchy na povrch jehlice.

Na krátké vzdálenosti se P. pini-densiflorae šíří konidiemi. Na delší vzdálenosti je tento patogen šířen infikovaným rostlinným materiálem: semenáčky a sazenicemi borovic, případně řezanými větvemi nebo osivem s kontaminovanými zbytky jehlic.

P. pini-densiflorae způsobuje silnou sypavku borovic, pomalý růst sazenic a jejich odumírání. Tímto je velmi ohrožena produkce sazenic druhů borovice hustokvětá, b. přímořská a b. Thunbergova v Japonsku a na Tchaj-wanu. V některých případech došlo ve školkách k odumření více než 80 % sazenic. V Tanzanii dochází k rozsáhlým defoliacím mladých výsadeb druhu b. montereyská a k redukci jejich růstu, případně i odumírání. Ve školkách v západní Malajsii působí tento patogen závažné škody na druzích b. karibská a P. merkusii.

Tento patogen se vyskytuje v Asii (Bangladéš, Čína, Filipíny, Hongkong, Indie, Japonsko, KLDR, Korejská republika, Malajsie, Nepál, Srí Lanka, Tchaj-wan, Thajsko, Vietnam), v Africe (Jihoafrická republika, Keňa, Madagaskar, Malawi, Svazijsko, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe), ve Střední Americe a Karibské oblasti (Jamajka; Nikaragua – pouze jedna lokalita), v Oceánii: Papua-Nová Guinea. 
V Evropě se P. pini-densiflorae nevyskytuje.

P. pini-densiflorae je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt na území EU není znám. Zákaz dovozu rostlin rodu borovice z neevropských zemí, s výjimkou jejich plodů a osiva, je základním opatřením, uplatňovaným ve fytosanitárních předpisech EU. 
Patogen je zařazen v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Ke zjišťování výskytu P. pini-densiflorae je možná vizuální prohlídka hostitelských rostlin, spojená s odběrem a laboratorním vyšetřením vzorků z příznakových rostlin.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. Všechny napadené rostliny by měly být odstraněny a zlikvidovány.

V oblastech výskytu P. pini-densiflorae se provádí fungicidní ochrana postřikem, v Japonsku se používají i měďnaté přípravky.