Rostlinolékařský portál

Euwallacea fornicatus sensu lato je v současnosti považován za komplex druhů, který zahrnuje druhy E. fornicatus sensu stricto, E. fornicatior, E. perbrevis a E. kuroshio. Tito drtníci napadají rostliny z nejméně 48 čeledí, např. bobovité (Fabaceae), bukovité (Fagaceae), čajovníkovité (Theaceae), ledvinovníkovité (Anacardiaceae), morušovníkovité (Moraceae), růžovité (Rosaceae), slézovité (Malvaceae) šácholanovité (Magnoliaceae) a vrbovité (Salicaceae). 
Seznam hostitelských rostlin je velmi široký, zahrnuje např. druhy z rodů akácie (Acacia spp.), blahovičník (Eucalyptus spp.), borovice (Pinus spp.), bříza (Betula spp.), buk (Fagus spp.), citroník (Citrus spp.), dub (Quercus spp.), fíkovník (Ficus spp.), ibišek (Hibiscus spp.), jilm (Ulmus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), jalovec (Juniperus spp.), javor (Acer spp.), jasan (Fraxinus spp.), kamélie/čajovník (Camellia spp.), olše (Alnus spp.), ořešák (Juglans spp.), platan (Platanus spp.), réva (Vitis spp.), růže (Rosa spp.), slivoň (Prunus spp.), topol (Populus spp.) a vrba (Salix spp.).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu drtníků z komplexu Euwallacea fornicatus sensu lato v ČR dosud nebyl proveden.

Samice drtníků rodu Euwallacea jsou tmavohnědé až černé, 1,8–2,5 mm dlouhé. Samci se vyskytují vzácně. Jsou bezkřídlí, hnědí a 1,5–1,67 mm dlouzí. Samice mají na kusadlech zvláštní útvary, tzv. mandibulární mycangie, ve kterých je přenášen houbový symbiont.
Vajíčka jsou drobná, bílá, oválná, v průměru jen 0,23 mm dlouhá a 0,1 mm široká.
Larvy třetího instaru jsou nažloutlé, téměř průhledné, dosahují v průměru délky 1,88 mm a šířky okolo 0,6 mm. 
Kukla je hnědožlutá, v průměru 2 mm dlouhá a 1 mm široká.

Dospělce lze zaměnit za jiné druhy kůrovců malých rozměrů, stejně tak i larvy.

Příznaky napadení zahrnují vstupní otvory, které jsou okrouhlé s průměrem 0,85 mm, přítomnost trusu a malých trubiček zhutněných trusinek, bílý práškový exsudát v okolí vstupních otvorů. Napadení ambróziovými houbami může mít za následek nahnědlé zbarvení xylému a jeho lepkavost. U napadených rostlin dochází k vadnutí větví a žloutnutí listů, lámání větví v místě broučích chodeb a k odumírání mladých i vzrostlých stromů.

Příznaky (vadnutí větví a žloutnutí listů) mohou být zaměněny za příznaky působené jinými chorobami či škůdci. Podobné příznaky mohou být vyvolány i různými abiotickými faktory.

Drtníci z komplexu E. fornicatus sensu lato patří mezi tzv. „ambróziové brouky“, kteří ve svých chodbách ve dřevu nebo v jiných tkáních dřevin pěstují houby, kterými se živí. Drtník E. fornicatus byl původně popsán jako škůdce čajovníku čínského (Camellia sinensis) na Cejlonu, kde je jeho životní cyklus vázán na houbu Fusarium ambrosium. Ambróziové houby následně způsobují odumírání různých druhů dřevin. 
Drtníci z komplexu E. fornicatus sensu lato tráví většinu života v chodbičkách v živých větvích, výhonech nebo kmenech, obvykle s průměrem 2–30 cm. Na tvorbě chodbiček se podílejí pouze oplodněné samičky poté, co opustí mateřskou chodbičku a přelétnou na jiné hostitele. Samička do nové chodbičky naklade průměrně 15 vajíček. Vajíčka, larvy i kukly se v chodbičkách vyskytují společně. Nelétaví samci chodbičky nikdy neopouštějí. Samice zůstávají v chodbičkách několik dní po vylíhnutí, páření probíhá v chodbách mezi samčími a samičími potomky mateřské samice. Celý vývojový cyklus v Izraeli a Kalifornii může trvat pět až osm týdnů. Na Srí Lance může být v závislosti na nadmořské výšce a klimatických podmínkách 2–12 generací za rok, v Izraeli se také vyvíjí několik překrývajících se generací.

Ačkoliv nejsou k dispozici žádné údaje o přirozeném šíření drtníků, je pravděpodobné, že je poměrně omezené, létat mohou pouze samice. Není známo, jak byl komplex drtníků a symbiotických hub zavlečen do Kalifornie a Izraele, ale nejpravděpodobnějším způsobem šíření na velké vzdálenosti je obchod s napadeným rostlinným materiálem (živé rostliny určení k pěstování, dřevo s kůrou nebo bez kůry, dřevěný obalový materiál, který není ošetřen v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření ISPM 15).

Drtníci z komplexu E. fornicatus sensu lato jsou významnými škůdci čajovníku v jižní Indii a na Srí Lance, kde napadají i jiné zemědělské plodiny, jako jsou citrusy (Citrus spp.), hruškovec přelahodný (Persea americana), jehož plodem je avokádo, kakaovník pravý (Theobroma cacao), kaučukovník (Hevea spp.), marhaník granátový (Punica granatum) či rambutan (Nephelium lappaceum).
V jižní Kalifornii byl pozorován úhyn stromů u dubu letního (Quercus robur), javoru jasanolistého (Acer negundo), olše kosočtvercolisté (Alnus rhombifolia), platanu Platanus racemosa, skočce obecného (Ricinus communis) a vrby Salix laevigata. Tento komplex drtníků a hub je v Kalifornii rovněž považován za vážnou hrozbu pro produkci avokáda. Rozsáhlé škody na avokádu byly hlášeny také z Izraele.
Podle PRA pro území Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO) jsou klimatické podmínky k usídlení drtníků vhodné zejména v jižních oblastech regionu, ale není vyloučeno ani usídlení v mírném pásmu, v každém případě alespoň ve sklenících a botanických zahradách.

Drtníci z komplexu Euwallacea fornicatus sensu lato se se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II, řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Při dovozu hostitelských rostlin těchto drtníků ze třetích zemí musejí rostliny buď mít průměr kmene u paty menší než dva cm, nebo musejí pocházet ze země, která byla podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznána za prostou drtníků, nebo z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin země původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou drtníků. Pokud nelze uvedené podmínky splnit, musejí být rostliny pěstovány přinejmenším po dobu šesti měsíců před vývozem na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti zavlečení drtníků, kde jsou ve vhodnou dobu prováděny úřední prohlídky a které bylo shledáno prostým drtníků, což bylo ověřeno alespoň pomocí lapačů kontrolovaných nejméně každé čtyři týdny, včetně kontroly bezprostředně před přemístěním. 
Další alternativou je, že rostliny musejí být pěstovány na místě produkce, které bylo shledáno prostým drtníků od začátku posledního ukončeného vegetačního období, což bylo ověřeno alespoň pomocí lapačů během úředních prohlídek prováděných nejméně každé čtyři týdny; v případě podezření na výskyt drtníků na stanovišti produkce byla proti nim provedena vhodná ošetření s cílem zajistit jejich nepřítomnost; je vymezena zóna obklopující stanoviště produkce do vzdálenosti 1 km, kde je ve vhodných termínech sledován výskyt drtníků, a pokud se drtník vyskytne, musely být tyto rostliny vytrhány a zlikvidovány a zásilky rostlin byly bezprostředně před vývozem podrobeny úřední prohlídce za účelem zjištění výskytu drtníka, zejména prohlídce kmenů a větví uvedených rostlin, včetně destruktivního vzorkování, přičemž velikost vzorku podrobeného prohlídce musí být taková, aby bylo možno s 99% jistotou detekovat i 1% stupeň zamoření. 
Dřevo hostitelských rostlin drtníků dovážené ze třetích zemí musí buď pocházet ze země, která byla podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření uznána za prostou těchto drtníků, nebo z oblasti, kterou státní organizace ochrany rostlin země původu uznala podle příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření za prostou drtníků, nebo bylo vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56°C po dobu nejméně 30 minut, aby bylo zajištěno, že je prosté drtníků, nebo bylo uměle vysušeno na vlhkost, vyjádřenou v procentech sušiny, nižší než 20 %, přičemž byl dodržen technologický postup vhodný jak z hlediska užité teploty, tak i z hlediska délky doby sušení, což je potvrzeno značkou „Kiln-dried“ nebo „KD“ nebo jiným mezinárodně uznávaným označením umístěným na dřevu nebo na jakémkoliv obalu podle běžné praxe. 
Tito drtníci jsou rovněž zařazeni v Seznamu A2 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se sice vyskytují na území EPPO, ale které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

Monitoring by měl být zaměřen na zemědělské a lesní porosty hostitelských rostlin, stejně jako na hostitelské rostliny v zástavbě, a to jak na rostliny ve venkovním prostředí (parky, zahrady, aleje), tak i na rostliny v uzavřených prostorách (skleníky, fóliovníky). Riziková území jsou v okolí rizikových lokalit, jakými jsou zařízení na skladování dřeva a obchod se dřevem, zařízení na likvidaci zeleného odpadu, nebo lesní a okrasné školky. Doporučenou metodou sledování je vizuální prohlídka rostlin na přítomnost příznaků, následovaná rozborem napadených částí rostlin v kombinaci s odchytem samiček pomocí lepových pastí s návnadami. Komerčně dostupné jsou atraktanty quercivorol a α-copaen. Nejvhodnějším obdobím pro monitoring je jaro a léto, kdy je možné provádět odchyt brouků a pozorovat příznaky napadení a poškození rostlin; chodbičky ve dřevě lze zjistit po celý rok

Doporučená opatření k omezení dalšího šíření polyfágních drtníků z komplexu Euwallacea fornicatus sensu lato v Kalifornii zahrnují zabránění pohybu napadeného dřeva a jeho štěpkování na místě. V avokádových sadech se doporučuje odstranění napadených větví a zbytků po prořezávání a ošetření useknutých vrcholů insekticidem. Insekticidní ochrana zkoušená v USA a Izraeli prozatím neprokázala dostatečnou účinnost. Částečnou účinnost u středně a silně napadených stromů platanu Platanus racemosa v USA zajistila kombinace systémového insekticidu (s účinnou látkou emamektin benzoát), kontaktního insekticidu (s účinnou látkou bifenthrin) a fungicidu (s účinnou látkou metkonazol).
Úspěšné zvládání boje proti drtníkům komplexu Euwallacea fornicatus sensu lato v místech jejich rozšíření bude nutné řešit kombinací různých metod regulace v rámci integrovaného programu ochrany.
Vzhledem k tomu, že drtníci z komplexu Euwallacea fornicatus sensu lato mají v EU karanténní status, by ÚKZÚZ při zjištění jejich výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.

Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. 

T. Růžička

EFSA (European Food Safety Authority), Rondoni G., Björklund N.,Vloutoglou I., Carotti L., Mattion G. and Vos S., 2025: Pest survey card on Euwallacea fornicatus sensu lato, Fusarium ambrosium and F. euwallaceae. EFSA supporting publication 2025: EN-9179. 
EPPO 2025: EPPO Global Database Euwallacea fornicatus sensu lato.
EPPO 2016: Mini data sheet on Euwallacea sp. and its symbiotic fungus Fusarium euwallaceae. EPPO RS 2016/096. 
EPPO 2020: Pest information sheet on Euwallacea fornicatus sensu lato. In: EPPO Study on the risk of bark and ambrosia beetles associated with imported non-coniferous wood. EPPO Technical Document no. 1081, pp 67-78. 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019.