Rostlinolékařský portál

Nosatec N. leucoloma je široce polyfágní škůdce, který se dokáže živit různými druhy rostlin, přičemž preferuje rostliny z čeledi bobovité (Fabaceae). Hlavními hostiteli jsou fazol obecný (Phaseolus vulgaris) a tolice vojtěška (Medicago sativa). Na plodinách významných pro region EPPO působí kromě výše uvedených druhů nejzávažnější škody u druhů rodů brukev (Brassica spp.), jetel (Trifolium spp.) a ostružiník (Rubus spp.) a druhů hrách setý (Pisum sativum), jahodník zahradní (Fragaria x ananassa), kukuřice setá (Zea mays), lilek brambor (Solanum tuberosum) a mrkev obecná (Daucus carota).

Nevyskytuje se.

Úřední detekční průzkum výskytu nosatce N. leucoloma v ČR dosud nebyl proveden.

Samice je 8–12 mm dlouhá a 4 mm široká. Má krátký nosec, téměř válcovitý štít a oválný zadeček, zcela krytým krovkami. Tělo je černé, pokryté šedými šupinkami a jemnými štětinkami, které jsou o něco delší a vzpřímenější na disku krovek. Na každé straně těla, od hlavy pod očima až po špičku krovek, se nachází bílý proužek. Samci jsou štíhlejší než samice a mají vypuklejší štít. Brouci mají zakrnělá křídla a jsou nelétaví.
Vajíčka jsou oválná, přibližně 0,9 mm dlouhá a 0,6 mm široká. Čerstvě nakladená jsou mléčně bílá, ale po 4–5 dnech se barva změní na matně světle žlutou. Vajíčka jsou kladena ve shlucích po 20–60 kusech, obvykle do štěrbin ve stoncích nebo do opadu pod rostlinami. Jsou k sobě připevněna lepkavou látkou, která tvrdne do ochranného filmu, což jim umožňuje odolávat suchu. Na shluky vajíček se také lepí půda, což ztěžuje jejich detekci. Počet nakladených vajíček v jedné hromádce závisí na hostitelské rostlině a povětrnostních podmínkách. Obvykle je vyšší, pokud se dospělé samice živí rostlinami z čeledi bobovité. 
Larva je beznohá. Vzrostlá má délku 13 mm a šířku 6 mm. Má malou, kulatou, světle hnědou hlavu, která je skrytá ve štítu a vyčnívají z ní pouze černá kusadla. Tělo je žlutobílé, masité, rohlíčkovitě zakřivené a řídce pokryté chlupy. 
Kukla je bílá, dlouhá asi 10–12 mm a před vylíhnutím dospělce hnědne.

Dospělce i larvy lze zaměnit za dospělce a larvy jiných druhů nosatců.

Dospělci se živí vnějšími okraji listů a vytvářejí na listech charakteristické zoubkované okraje, ale k vážnějšímu poškození rostlin obvykle nedochází, pokud není dospělců příliš mnoho. Silný žír larev na kořenech může vést ke žloutnutí, vadnutí a odumírání rostlin.

Příznaky po žíru dospělců lze zaměnit za příznaky působené jinými druhy nosatců, zejména lalokonosci, popřípadě i jinými listožravými škůdci. Příznaky působené žírem larev mohou být zaměněny za příznaky způsobené jinými škůdci, chorobami nebo abiotickými faktory.

Samci se vyskytují vzácně a byli nalezeni pouze v některých omezených oblastech Jižní Ameriky. Ve většině oblastí Jižní Ameriky a v dalších oblastech, kde je nosatec N. leucoloma rozšířen, se vyskytují pouze partenogenetické samičky. Životní cyklus je obvykle dokončen přibližně za rok, ale za nepříznivých podmínek, např. za sucha, může vývoj trvat 2 roky. Jedna samice naklade v závislosti na hostitelské rostlině 400–1000 vajíček. Za optimálních podmínek se vajíčka líhnou za 14 až 30 dní, ale za nepříznivých povětrnostních podmínek to může trvat asi tři měsíce. Larva vytváří 7–11 larválních stadií, z nichž první může přežít až 70 dní bez potravy. Larvy obvykle přezimují, stejně jako dospělci, kteří se ukrývají pod travami, v blízkosti půdy. Larvy ožírají drobné malými kořínky hostitelských rostlin. Kuklí se v oválných komůrkách v půdě na začátku léta. Dospělci se z kukel vylíhnou po 2 nebo 3 týdnech, ale pokud je půda tvrdá a zhutněná, mohou v komůrkách přetrvat, dokud půda nezměkne deštěm. Přezimující dospělci se mohou objevovat od pozdního jara do začátku podzimu.

Brouci jsou nelétaví, ale aktivně lezou. Samice mohou během svého života v průběhu 2–5 měsíců ulézt 0,4–1,2 km. Na delší vzdálenosti se mohou dospělci šířit pouze s rostlinami nebo s rostlinnými produkty přepravovanými vozidly a zemědělskou technikou. Vajíčka a larvy se šíří na krátké vzdálenosti při zavlažování půdy. Vzhledem k tomu, že vajíčka jsou kladena na různé části hostitelských rostlin a mohou zůstat životaschopná po dobu asi 3 měsíců, mohou se šířit také při obchodu s rostlinami určenými k pěstování. Vajíčka, larvy a kukly mohou být také přepravovány s půdou přichycenou k rostlinám určeným k pěstování, Vajíčka, larvy v půdě nebo larvy v hlízách se mohou šířit i s konzumními bramborami. To, že jsou samice partenogenetické, zvyšuje pravděpodobnost, že i malé populace mohou kolonizovat nové oblasti

Poškození kořenů rostlin žírem larev se obvykle projeví, až když rostliny začnou žloutnout nebo zaostávat v růstu. Závažné škody vzniknou, jestliže larvy napadnou hlavní kořeny mladých rostlin, které mohou zahubit. Škody působené dospělci se projeví při jejich vysoké populační hustotě. 
V západní Austrálii dosahovaly ztráty výnosu u brambor působené larvami N. leucoloma na polích neošetřených proti půdním škůdcům 30–50 %. Na pastvinách na Novém Zélandu byly prokázány ztráty na výnosu sušiny způsobené larvami nosatce v rozsahu 25–45 %. Ztráty byly z velké části způsobeny poškozením kořenů jetele plazivého (Trifolium repens). Pro usídlení nosatce N. leucoloma je klimaticky vhodná především jižní část regionu Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO).

Nosatec N. leucoloma pochází z Argentiny, Uruguaye a jižní Brazílie, odkud byl zavlečen do Chile, Peru, USA a dalších zemí.

Nosatec N. leucoloma je zařazen mezi karanténní škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EU a jejichž zavlékání do EU a rozšiřování v EU je zakázáno. Ochranu proti jeho zavlečení do EU zabezpečují i fytosanitární opatření spočívající v praktickém zákazu dovozu půdy a pěstebních substrátů tvořených zcela nebo zčásti pevnou organickou hmotou, vyjma pěstebního substrátu složeného výhradně z rašeliny nebo z vláken kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera), dříve nevyužívaného k pěstování rostlin nebo k jakýmkoliv zemědělským účelům, ze všech třetích zemí kromě Švýcarska. Ochranu proti zavlečení nosatce zabezpečuje i zákaz dovozu konzumních brambor z většiny třetích zemí.
Nosatec je rovněž zařazen v Seznamu A1 EPPO, v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.

I když je nosatec N. leucoloma vysoce polyfágní, monitoring je doporučeno zaměřit na brambory a luskoviny. Monitoring by měl být prováděn v oblastech s vhodnými klimatickými podmínkami pro usídlení nosatce, především v teplejších lokalitách. Prováděn by měl být vizuálními prohlídkami jednotlivých rostlin, a to k detekci vývojových stadií nosatce i příznaků žíru dospělců. Prohlíženy mají být jednotlivé rostliny, včetně kořenů a půdy v jejich okolí. Doporučené období pro průzkumné činnosti je konec jara až konec léta, kdy jsou přítomni dospělci, a konec zimy pro larvy.

V místech rozšíření nosatce se doporučuje pěstovat plodiny, které jsou nosatcem napadány v menší míře, jako je např. oves setý (Avena sativa), a omezit pěstování plodin, které jsou nosatcem preferovány. Proti šíření nosatce mezi jednotlivými pozemky se doporučuje ohraničit pole příkopy se strmými stěnami, hlubokými a širokými cca 25 cm, a následně hubit zachycené dospělce.
Vzhledem k tomu, že nosatec N. leucoloma je karanténním škodlivým organismem pro EU, by ÚKZÚZ při zjištění jeho výskytu na území ČR nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohniska výskytu.

Preventivní opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

T. Růžička

EFSA (European Food Safety Authority) 2020: Pest categorisation of Naupactus leucoloma. EFSA Journal 2019;18(4): 6104
EFSA (European Food Safety Authority), Mertens J., Schenk M., Meulengraaf B., Delbianco A., Graziosi I., Vos S. 2021: Pest survey card on Naupactus leucoloma. EFSA supporting publication 2021: EN-6990
EPPO 2025: EPPO Global Database Naupactus leucoloma. EPPO 2025: Naupactus leucoloma
EPPO datasheets on pests recommended for regulation. (accessed 2025-10-27)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/2072 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, pokud jde o ochranná opatření proti škodlivým organismům rostlin, a kterým se zrušuje nařízení Komise (ES) č. 690/2008 a mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2019