Příznaky poškození/napadení
Při silnějším výskytu prosvětlení pletiv, zvlnění až zkroucení listů, nekrózy, při ojedinělém výskytu jsou rostliny bez vizuálních příznaků. Mšice a jejich kolonie složené z neokřídlených jedinců lze nejčastěji pozorovat na spodní straně listů nejnižších pater.
Větší význam mají mšice jako přenašeči virů způsobující nejdůležitější choroby bramboru.
Druhy mšic nejčastěji se vyskytující v porostech brambor s vyznačením přenosu virů
| Druh | Přenáší viry |
|---|
virová svinutka bramboru (PLRV) | Y-viróza bramboru (PVY) | A-viróza bramboru (PVA) | M-viróza bramboru (PMV) | S-viróza bramboru (PVS) |
| kyjatka hrachová | – | + | + | + | + |
| kyjatka osenní | – | + | – | – | – |
| kyjatka zahradní | + | + | – | – | – |
| kyjatka zemáková | + | + | + | + | – |
| mšice bramborová | + | – | + | – | – |
| mšice broskvoňová | ++ | ++ | + | + | + |
| mšice chmelová | + | ++ | – | – | – |
| mšice jabloňová | – | + | – | – | – |
| mšice krušinová | – | + | – | ++ | – |
| mšice maková | + | + | – | + | + |
| mšice řešetláková | + | ++ | + | ++ | ++ |
| mšice skleníková | + | + | + | – | – |
| mšice slívová | + | + | + | – | – |
| mšice střemchová | – | + | – | + | + |
| mšice švestková | – | – | – | – | – |
| mšice zdobená | + | + | – | – | – |
| mšice zelná | – | – | – | – | – |
Legenda: ++ - přenos vysoce efektivní, + - přenos byl dokázán, – - přenos není znám.
Životní cyklus
Brambor je pro mšice většinou vedlejším nebo příležitostným hostitelem. Výskyt mšic v sadbových oblastech bramboru je závislý na jejich úspěšném přezimování na zimních hostitelích a především na průběhu povětrnostních podmínek, které ovlivňují jejich rozmnožování a jejich infekčnost.
První nálety mšic do množitelských porostů brambor bývají u nás obvykle zjišťovány kolem poloviny května, tj. často v období, kdy začínají první rostliny bramboru vzcházet. V tomto období jsou rostliny k virové infekci velmi vnímavé. Do konce května i během června je nálet mšic obvykle slabý, maximálních hodnost dosahuje většinou v polovině července, či začátkem srpna. Obecně platí, že čím je ranější nálet mšic, především pak mšice broskvoňové, tím je větší nebezpečí šíření virových chorob brambor. Neokřídlené mšice bývají v porostech brambor zjišťovány až v červnu v závislosti na výskytu predátorů a průběhu klimatických podmínek. Maximálních hodnot dosahují obvykle v polovině července, či začátkem srpna.
Na porosty brambor nalétává několik desítek druhů mšic, které však mohou mít z hlediska přenosu virů působících choroby bramboru rozdílný význam. Některé druhy jsou význačnými vektory virů, pro jiné druhy mšic může brambor sloužit jen jako příležitostný hostitel. Tyto druhy obvykle na listech bramboru nezakládají kolonie z neokřídlených jedinců, neboť po ověřovacím sání okřídlené mšice obvykle porost opouštějí
a vyhledávají příhodnější hostitele.
Hospodářský význam
Mšice sáním oslabují rostliny. Přímé, vizuálně zjistitelné škody, způsobují mšice na bramboru pouze výjimečně, pokud dojde k jejich kalamitnímu přemnožení.
Větší význam mají mšice jako přenašeči virů způsobující nejdůležitější choroby bramboru, zvláště v sadbových oblastech. Kromě viru X (PVX) při sání rostlinných šťáv přenášejí všechny hospodářsky významné viry brambor, jako je virus Y (PVY), A (PVA), M (PVM) a S (PVS). U viru svinutky (PLRV) není dokonce znám žádný jiný prakticky významný způsob přenosu než mšicemi. K významnějším vektorům virů, způsobujících všechny důležité choroby bramboru, patří mšice broskvoňová (
Myzus persicae) a mšice řešetláková (
Aphis nasturtii). Významným vektorem, především PVY, je i mšice chmelová (
Phorodon humuli). Vektory virů působících choroby bramboru mohou být i další druhy mšic. Některé druhy vyskytující se v porostech brambor naopak přenašeči virů bramboru nejsou nebo přenos virů u nich nebyl prokázán.
Přehled nejdůležitějších virů brambor, jejich způsobu přenosu, vizuálních projevů a škodlivosti
| Virus | Viróza | Přenos | Vizuální projev na rostlinách a hlízách bramboru | Snížení výnosu |
|---|
| mšicemi | mechanicky |
Potato virus X
(PVX) | X-viróza bramboru | ne | ano | lehké mozaiky, prosvětlení listů | 20–30 % |
Potato virus Y
(PVY) | Y-viróza bramboru
(nekrotická mozaika) | ano | ano | těžké mozaiky, zkadeření, různé formy nekrózy (čárky, tečky, kroužky), inhibice růstu;
na slupce hlíz může u některých odrůd vyvolat nekrotický kmen viru Y zprvu zduřelé, později propadlé kroužkovité nekrózy, které nepronikají hluboce do dužniny | 30–70 % |
Potato virus A
(PVA) | A-viróza bramboru
(mírná mozaika) | ano | ano | mozaiky, různé formy zkadeření | 30–40 % |
Potato virus M
(PVM) | M-viróza bramboru
(lžicovitá mozaika) | ano | ano | různé formy mozaiky, zkadeření | 10–30 % |
Potato virus S
(PVS) | S-viróza bramboru | ano | ano | příznaky většinou latentní, většina u nás přemnožených odrůd je jím zamořena | 10–20 % |
Potato leafroll virus
(PLRV) | virová svinutka bramboru | ano | ne | kornoutovité stáčení listů, zesvětlení listů až chloróza, inhibice růstu | 40–80 % |
Potato mop-top virus
(PMTV) | mop-top viróza bramboru | ne | ano | zakrslost, chomáčovitost, mozaika rostlin;
na hlízách vystouplé korkovité hnědé kroužky a polokroužky, které jsou zřetelné na řezu dužniny | znehodnocena konzumní hodnota |
Tobacco rattle virus
(TRV) | Tobacco rattle virus na bramboru | ne | ano | zakrslost trsů, mozaikové, zdeformované, vrásčité listy;
na hlízách hnědé kroužky až oblouky | znehodnocena konzumní hodnota |
Přímé metody monitoringu
Aktuální nálet mšic se sleduje přímo v sadbových porostech brambor pomocí žlutých misek typu Lamberse a je prováděna jejich druhová specifikace. Výskyt neokřídlených mšic se zjišťuje jejich přítomností na spodní straně listů dolního, středního a horního listového patra.
Prognóza výskytu
Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky každý týden v
Aphid Bulletin na svých webových stránkách. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.
Na základě prognózy a monitoringu lze usměrňovat intenzitu ošetření.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Pro rozhodování o ošetření, zejména o počtu aplikací insekticidů je dále důležitá řada faktorů, jako je vnímavost odrůdy k virům, zdroje infekce, stupeň množení, lokalita, průběh povětrnostních podmínek, termín a způsob ukončení vegetace aj. I relativně slabý nálet může u citlivých odrůd znamenat vysoké procento přenosu virů, zvláště pokud se nepodaří dostatečně eliminovat zdroje infekce.
Chemická ochrana proti mšicím se provádí výhradně na množitelských porostech brambor. Účinnost postřikových insekticidních přípravků je podmíněna včasností aplikace, tj. musí být zahájena krátce po vzejití bramborových rostlin, kdy jsou k virové infekci velmi náchylné. Zásah proti vektorům musí být preventivní. Podle prognózy výskytu a výsledků monitorování jejich letové aktivity lze usměrňovat frekvenci zásahů.
Ošetření je třeba opakovat podle doby účinnosti použitého přípravku a intenzitu přizpůsobit konkrétnímu náletu mšic a výskytu populací neokřídlených mšic.
Vedle přímých postřiků se doporučuje insekticidní moření sadby, kdy jsou rostliny chráněny od vzejití a odpadá riziko přerušení insekticidní clony např. při nepříznivém počasí, kdy nelze vjet do porostu. Po skončení účinnosti mořidla, což bývá za 8–10 týdnů po výsadbě, je třeba insekticidní clonu prodloužit postřiky insekticidy až do ukončení vegetace.
Chemická ochrana proti mšicím je více efektivní proti perzistentním virům. U neperzistentních virů je efektivnost ochrany nižší, a proto musí být prováděna důsledně v komplexu s preventivními opatřeními.
Rostlinolékařský portál se načítá...