Hostitelské spektrum
Má velmi úzký rozsah hostitelů, patogen napadá pouze rostliny z čeledi lilkovité Solanaceae, a to lilek jedlý/vejcoplodý Solanum melongena, dále Solanum aethiopicum a Solanum incanum.
Popis
Konidiofory tvoří svazky po 3–12, jsou světle až středně hnědé, světlejší směrem k vrcholu, rovné nebo mírně zahnuté a přehrádkované, nevětvené. Obvykle jsou 30–150 µm dlouhé a 4–7 µm široké.
Konidie jsou hyalinní a mírně zakřivené, 40–150 µm dlouhé a 3–4,5 µm široké a mají 4–14 přehrádek.
Příznaky poškození/napadení
Příznaky napadení, skvrny na listech, se začínají projevovat nejprve na spodní straně starších, spodních listů v blízkosti půdy, odkud se šíří směrem vzhůru. Léze lze nalézt na listech, jak na čepelích, tak řapících a na stoncích. Zpočátku jsou malé a kruhové, později mají hranatější a nepravidelné tvary. Skvrny se objevují nejprve na horní straně listů a později se objevují I na spodní straně. Léze tvoří tmavě hnědé koncentrické skvrny s ocelově šedým středem, obvykle 4–10 mm v průměru na horní straně listů a světle hnědé skvrny na spodní straně. Pletiva lézí postupně nekrotizují, usychají a praskají, středy mohou I vypadávat a na listech vznikají drobné otvory. U silně napadených rostlin se skvrny na listech spojují. Silně napadené listy se svinují a předčasně opadávají. Patogen napadá pouze listy, na plodech se nevyskytuje. Škodlivost spočívá v poškození fotosyntetického aparátu a oslabení růstu rostlin a tím snížení výnosu plodů.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky choroby lze částečně zaměnit s příznaky bakteriálních skvrnitostí. Liší se však tvarem skvrn – lézí a přítomnosti sporulujících konidioforů s konidiemi na lézích.
Nedávno byly popsány příbuzné druhy, P. solani-melongenicola a další.
Životní cyklus
Patogen přezimuje v půdě nebo na napadených rostlinných zbytcích jako mycelium, na jaře se na napadených částech tvoří konidiofory, ze kterých se uvolňují konidie. Konidie potřebují ovlhčení povrchu rostlin ve formě deště, závlahy nebo silné rosy, aby mohly vyklíčit a proniknout do vnitřních pletiv, pro vývoj choroby je důležitá také vysoká relativní vlhkost vzduchu a vyšší teploty. Patogen infikuje rostliny přes průduchy na spodní straně listů, nebo jinými přirozenými otvory nebo ranami. Rozmnožuje se pouze nepohlavním způsobem. Patogen může přetrvávat v půdě I jeden rok.
Způsoby šíření
Konidie patogenu se šíří na další rostliny deštěm, větrem nebo mechanickým transportem pomocí rukou, oděvů, nářadí a mechanizace.
Hospodářský význam
Patogen způsobuje škody především v subtropických oblastech a teplých oblastech mírného podnebného pásma.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Výběr pozemku.
- Střídání plodin.
- Použití zdravého (certifikovaného) osiva, nebo sadby.
- Výběr odolných nebo tolerantních odrůd.
- Optimální agrotechnika.
- Vyrovnaná výživa, nepřehnojovat dusíkem.
- Zajištění proudění vzduchu vhodným sponem rostlin.
- Vyloučení zálivky postřikem a přednostní použití kapkové závlahy.
- Zavlažování pouze v ranních hodinách.
- Větrání fóliovníků a skleníků k zamezení ovlhčení a vysoké vlhkosti vzduchu.
- Regulace zaplevelení.
- Omezení prací a pohybu v mokrém porostu.
- Likvidace a odstranění napadených listů, rostlin.
- Likvidace posklizňových zbytků.
- Dodržování hygienických opatření při práci – dezinfekce nářadí, rukou, mechanizace.
- Dodržovat doporučené rozestupy mezi rostlinami (50 cm x 75 cm).
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Z nechemických variant jsou prokázány účinky antagonistických mikroorganismů
Bacillus subtillis, Pseudomonas spp. nebo výtažků azadirachtinu (neem oil). Ošetření je nutné opakovat podle potřeby v rozestupu 7–14 dní.
Chemická ochrana rostlin
S ochranou je třeba většinou začít v době výskytu prvních příznaků napadení. V závislosti na tlaku choroby a průběhu počasí je ošetření nutno 1–2krát opakovat. Při nižším tlaku je možné použít kontaktní přípravky na bázi mědi.
Rostlinolékařský portál se načítá...