Rostlinolékařský portál

Na rozdíl od křídlatky japonské, dorůstá do výšky až 4m a její lodyhy jsou tlustší, slabě rýhované až oblé, zelené. Má větší vejčité listy; na vrcholu jsou čepele obvykle tupé až tupě zašpičatělé a na bázi srdčité, dlouhé až 35cm a široké 10–20cm, s nepříliš vyniklou žilnatinou, na líci nejčastěji zelené až tmavozelené a na rubu zpravidla sivozelené. Květenství je drobnější; květy jsou zelenobílé nebo žlutavé. Plody jsou tmavohnědé, lesklé, trojhranné nažky, dlouhé 3mm. Rostliny jsou celkově mohutnější.

Často zplaňuje na březích vodních toků, okrajích vlhkých křovin a v okolí lidských sídlišť. 
Křídlatka sachalinská se vyskytuje také od nížin až po podhorské oblasti a je rozšířenější v severní polovině republiky (k nejvíce zasaženým místům patří podhůří Jeseníků, Broumovsko, okolí Mladé Boleslavi či Děčínsko). Stoupá i do vyšších nadmořských výšek než křídlatka japonská, avšak není na našem území tak rozšířená. Vyskytuje se na obdobných typech stanovišť jako křídlatka japonská. 
Křídlatky se v České republice řadí mezi invazní rostliny, které se nekontrolovatelně šíří mimo svůj původní areál rozšíření a vytlačují domácí druhy rostlin. Není ohroženým druhem a kvůli svému agresivnímu šíření je nutné její cílené ničení zejména v chráněných oblastech. Je nutné likvidovat porosty křídlatky podél vodních toků, aby se alespoň částečně zabránilo jejímu rychlému šíření.

Možnost záměny s křídlatkou japonskou a k. českou.