Rostlinolékařský portál

Kromě luskovin napadá BYMV i další rostliny z čeledi bobovitých (Fabaceae) např. jetel. Může napadat i okrasné rostliny (mečíky a dosny). 

Příznaky napadení jsou velmi variabilní. Nejčastějším příznakem je žlutá mozaika na listech, rostliny jsou menší, při silnějším napadení jsou listy deformované, může odumírat vzrostlý vrchol. U luskovin způsobuje BYMV i silní kadeření listů a metlovitý růst. Napadené rostliny velmi málo kvetou a mají deformované lusky. 

• bob: Listy se zkrucují a mohou být zašpičatělé. Rostliny jsou mírně zakrnělé. Tvoří se málo lusků, které bývají deformované a na povrchu hrbolaté.
• cizrna: Na listech žluto-zelená mozaika, zakrslost rostlin a deformace lusků.
• čočka: Chlorózy, mírná mozaika nebo mramorování, krnění rostlin. Listy jsou často zkroucené nebo zvlněné, po okrajích s nekrózami. Redukce kvetení a tvorby lusků, semena jsou malá.
• dosna: Nenápadní žlutá strakatost listů, krnění a deformace rostlin. Ve směsné infekci s CYMV je zakrnění a kroucení výrazné, na květech bílé proužky.
• fazol: Zkroucení listů a vegetačních vrcholů, listy mohou být zašpičatělé a vykazují různé stupně chlorózy, mramorování a mozaiky. Infikované rostliny mají kratší internodia a jsou zakrnělé.
• hrách: Virus způsobuje žlutou mozaiku listů a palistů nebo strakatou mramorovitost spojenou s mírnou chlorózou vegetačních vrcholů. Pokud k infekci dochází brzy, rostliny jsou zakrslé, horní listy a palisty vrásčité a zkroucené, axilární pupeny mohou proliferovat. Dochází k nižšímu nasazení lusků, které jsou menší. Při nízkých teplotách (pod 15 °C) jsou symptomy potlačeny.
• lupina: Symptomy se liší v závislosti na druhu lupiny. U lupiny žluté virus způsobuje zúžení lístků, projasnění (zesvětlení) žilnatiny, blednutí a slabou mozaiku. Lístky ve složených listech mají tendenci se skládat do ostrého úhlu, takže vypadají vzpřímeně. Starší listy jsou bez příznaků nebo dochází k projasnění žilnatiny. U lupiny bílé se na nejmladších listech prvně objevuje zesvětlení žilnatiny, později silná skvrnitost, deformace listů a zakrslost rostlin. Při časném napadení mohou rostliny odumírat. U lupiny úzkolisté je virus spojován se syndromem černání lusků. Při velmi časné infekci způsobuje tvorbu nekrotických pruhů na stoncích mladých rostlinek, stonky se ohýbají do tvaru „pastýřské hole“, vegetační vrcholy odumírají, dochází k zčernání stonků a k odumření rostlin. U starších rostlin může být virus lokalizován jen na některých větvích, kde způsobuje obdobné nekrózy, ale nedochází k ohýbání vrcholů. Pokud se infekce vyskytne v době, kdy jsou nasazeny lusky, vrcholy napadených výhonků odumírají, lusky černají a netvoří semena. Některé kmeny BYMV nekrózy nezpůsobují, hlavním symptomem je u nich skvrnitost. Rostliny neodumírají, jsou zakrslé a slouží jako rezervoár pro šíření infekce mšicemi.
• vikev: Tmavé až žluto zelené proužky podél žilek na spodních listech doprovázené listovými a stonkovými nekrózami.

Symptomy mozaiky se mohou zaměnit za fyziologické choroby, způsobené nedostatkem živin nebo virem obecné mozaiky fazolu (CBMV - Common bean mosaic virus). 

• bob: Příznaky jsou podobné jako příznaky PEMV, zkroucení listů je však u PEMV doprovázeno malými průsvitnými skvrnami a pruhováním na povrchu listů.
• dosna: Barevné změny na listech mohou být vyvolány i jinými faktory, např. hnědnutí listů následkem posátí sviluškami, hnědnutí okrajů listů jako následek stresu po přesazení či z nedostatku živin.

• bob: K rozvoji virózy dochází kdykoli před kvetením. Virus se přenáší neperzistentně mšicemi a méně osivem. Hlavním přenašečem je kyjatka hrachová, ale přenos může zprostředkovat i mšice maková a mšice broskvoňová, dokonce byl zjištěn přenos listopasem čárkovaným. Často se na bobu vyskytuje v komplexu s PEMV. 
• čočka: Zdrojem napadení jsou plevelné a vytrvalé rostliny hostitelských plodin. Virus se přenáší neperzistentně mšicemi, mechanicky a méně osivem (do 1 %). Hlavním přenašečem je kyjatka hrachová. 
• fazol: Přenáší se neperzistentně mšicemi, mechanicky a semeny (do 3 %).
• hrách: Virus přezimuje na leguminózách, nejčastěji na jeteli nebo vojtěšce, přenáší se mšicemi nebo mechanicky. 
• lupina: Virus se přenáší neperzistentně mšicemi, mechanicky a osivem (pouze u lupiny bílé a žluté). 
• vikev: Virus se přenáší neperzistentně mšicemi, mechanicky a méně osivem. Hlavním přenašečem je kyjatka hrachová.

Přenos je neperzistentně mšicemi jako například mšicí makovou, kyjatkou hrachovou, mšicí  vojtěškovou a m. broskvoňovou. Dále je přenos možný mechanicky a částečně i semenem. Přežívá na jetelovinách. 

Napadené rostliny mohou v porovnání se zdravými vytvářet až o 70% méně lusků. Vlivem infekce dochází k celkovému snížení úrody, nerovnoměrnému dozrávání semen a k opoždění sklizně. 

• bob: Redukce výnosu v závislosti na intenzitě napadení, zhoršená kvalita semen. 
• čočka: Významnější výnosové ztráty při silném napadení. 
• dosna: Virózní dosny vykvétají již na počátku sezóny, dříve, než dosáhnou výšky charakteristické pro daný druh a kultivar. Vitalita rostlin a estetická hodnota se při opakované výsadbě postupně snižuje. Symptomy viróz jsou lépe patrné u kultivarů se zelenými listy.
• fazol:  Redukce výnosu. 
• hrách:  Většinou nezpůsobuje větší výnosové ztráty. 
• lupina:  Nejškodlivější virus lupiny ve světě, může způsobit značné výnosové ztráty. U lupiny úzkolisté jsou výnosové ztráty dány výskytem kmenů způsobujících nekrózy. Vyšší výnosové ztráty způsobují kmeny, které nekrózy netvoří. U nás zatím virus škody nezpůsobuje.
• vikev:  Poměrně nízký, redukce výnosu. 

Nejsou stanoveny. 

• bob: Monitoring mšic a včasný insekticidní zásah. 
• čočka: Zdravé nenapadené osivo, výběr tolerantní odrůdy, aplikace insekticidů na přenašeče je v důsledku neperzistentního přenosu neefektivní. 
• dosna: Likvidace napadených rostlin Fazol: Insekticidní redukce mšic bývá neúčinná, nejúčinnější je volba rezistentní odrůdy a výsev zdravého osiva. 
• hrách: Pěstování rezistentních odrůd. Existují genetické zdroje rezistence u zahradních typů hrachu. Ochrana je spojena s insekticidní ochranou proti mšicím. 
• lupina: Podpora rychlého zapojení porostu s vyšší hustotou rostlin, výběr ranější odrůdy, setí ve směskách s nehostitelskými druhy. 
• vikev: Zdravé nenapadené osivo, výběr tolerantní odrůdy, aplikace insekticidů na přenašeče je v důsledku neperzistentního přenosu neefektivní.