Rostlinolékařský portál

Ektoparazitoidi brouků a motýlů.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Převážně drobné druhy (0,5–10 mm) se shora zploštělým tělem, hlavou směřující dopředu a lomenými 12–13článkovými tykadly umístěnými u ústního ústrojí. Žilnatina je chudá, plamka v předním křídle vyvinutá, vychází z ní jediná žilka k přednímu okraji křídla. U samic jsou často křídla zakrnělá nebo chybějí. Zbarvení těla převážně tmavé nebo rezavé. 
V ČR 37 druhů, v Evropě 226.

Od podobných druhů se odliší podle plochého těla, dopředu směřující hlavy, 12–13článkových tykadel blízko úst a křídelní žilnatiny.

Parazitovaný hostitel je ochromen, na povrchu těla larvy hbitěnek.

Dospělci se vyskytují po celý rok, samice přezimují. Před vykladením vajíčka samice žihadlem ochromí hostitele dočasně nebo trvale. Jed je v porovnání k velikosti hbitěněk silný, dokáže paralyzovat i výrazně větší kořist. Samice se mohou živit vytékající hemolymfou z rány po žihadle. Vajíčka jsou kladena jednotlivě nebo ve skupinách na tělo hostitele. Vývoj larev je velmi rychlý, trvá 2–10 dní. Samice některých druhů o larvy pečují. Vzhledem ke krátkému vývoji může samice odchovat na jednom hostiteli i více generací potomků. Většina druhů se kuklí uvnitř kokonu, pouze rod Goniozus má kukly volně vedle zbytků hostitele.

Parazitoidi housenek drobných motýlů, drátovců a skladištních škůdců, proti kterým se hbitěnky záměrně vysazují. Hojná hbitěnka obalečová (Goniozus claripennis) parazituje housenky drobných motýlů.

K. Holý, VÚRV