Rostlinolékařský portál

Predátoři hmyzu. Dospělci se živí nektarem, larvy jsou dravé.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. Některé druhy potřebují k hnízdění specifická stanoviště – nezarostlé kolmé sprašové stěny, skalky nebo kamenné zídky, plošky půdy s řídkou vegetací. Část druhů hnízdí v hmyzích hotelech. Teplomilné druhy, které u nás dosahují severní hranici rozšíření v rámci Evropy, hnízdí pouze na nejteplejších lokalitách (osluněné jižní svahy), které umožní dostatečné prohřátí hnízdních komůrek – zajistí potřebnou sumu efektivních teplot pro vývoj larev. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Středně velké a velké druhy. Zbarvení převážně žlutočerné, vosovité. Křídla v klidu podélně složitelná, v předním křídle 1. střední pole protáhlé, delší než všechna vřetenní pole dohromady. Složené oči vykrojené. Podčeleď jízlivky (Eumeninae) zahrnuje středně velké druhy se štíhlým tělem, drápky se zubem, kusadla vně s několika rýžkami. Vosíci (Polistinae) a vosy (Vespinae) jsou větší a mají jednoduché drápky. Vosy jsou zavalitější, zadeček je vpředu široce uťatý, dlouze ochlupený. Vosíci jsou štíhlejší, zadeček vpředu zaoblenější, bez dlouhého ochlupení. 
V ČR 80 druhů, v Evropě 357.

Výstražné zbarvení vos napodobuje celá řada druhů hmyzu (mimikry) napříč řády. Vosy se odliší podle podélně skládaných křídel a chybějícího kladélka vyčnívajícího za obrys zadečku. Původní český název čeledi je sršňovití (Vespidae – podle rodu Vespa), nově se prosazuje název vosovití, což vnáší do českého názvosloví zmatek.

Přítomnost dospělců na rostlinách indikuje výskyt mšic (medovice) nebo larev škůdců. Ovoce a hrozny poškozené vosami mají vykousané nepravidelné otvory, které využívají následně i dospělci jiných druhů hmyzu.

Čeleď zahrnuje samotářské (jízlivky) i sociální druhy. Počet generací závisí na druhu (jedno až vícegenerační). Sociální druhy stavějí papírová hnízda v dutinách, budovách, v zemi nebo v hustých keřích, samotářské druhy vytvářejí hnízdní komůrky v různých materiálech (dřevo, půda, stonky rostlin) nebo si staví hliněná hnízda různého tvaru. Dospělci se živí nektarem nebo medovicí, larvy jsou dravé. Sociální druhy krmí larvy rozžvýkanou potravou, solitérní druhy nanosí do komůrky zásobu potravy, kterou ochromí žihadlem (živá konzerva), na které se vyvíjí larva jízlivky. Některé druhy přinášejí ochromenou potravu larvám i v průběhu vývoje. Dospělci se vyskytují od jara do podzimu, směrem k jihu se početnost zvyšuje.

Predátoři housenek, housenic, larev brouků, mšic a dalšího hmyzu. Vosy a sršni mohou škodit na dozrávajícím ovoci a hroznech, v některých letech oslabují včelstva.