Rostlinolékařský portál

Parazitoidi nebo hyperparazitoidi blanokřídlých, dvoukřídlých, brouků, motýlů, síťokřídlých a rovnokřídlých.

Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům. 
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).

Malé až velké druhy (nejčastěji 5–15 mm), s tělem hustě pokrytým chloupky a širokým, krátkým zadečkem. Zbarvení těla od světlé po tmavou. Sosák zpravidla velmi dlouhý, křídla často s tmavou kresbou. Larvy jsou apodní, acefalní. Mumiová kukla má na hlavě 3 páry výrazných trnů. 
V ČR 55 druhů, v Evropě 335.

Dospělci za slunných dnů navštěvují květy, na kterých druhy s dlouhým sosákem sají za letu nektar (let na místě). Samice kladou vajíčka za letu do míst s hostiteli, u některých druhů je obalují částečky půdy ve zvláštní perivaginální kapse, aby splynuly s prostředím. Jiné druhy mají vajíčka pevnější a samice je klade přímo na/do hostitele. Na jednu samici připadá až několik tisíc vajíček. Larva prochází třemi instary, vyvíjí se uvnitř nebo na povrchu těla hostitele. Kuklí se uvnitř hostitele, v jeho hnízdě nebo komůrce. Kukla s pomocí trnů a dalších morfologických uzpůsobení pronikne na povrch – až poté se líhne dospělec.

O vlivu dlouhososek na populace jejich hostitelů není mnoho informací. Larvy rodu Villa parazitují u můr, druhy rodu Hemipenthes jsou hyperparazitoidy kuklic a lumků. Druhy parazitující v hnízdech samotářských včel mohou snižovat jejich početnost na lokalitě.

K. Holý, VÚRV